Následky těžkého covidu lidi trápí i měsíce po vyléčení

„Naše zjištění ukazují pět měsíců po propuštění těžký dopad příznaků, duševní a tělesné zdravotní problémy i důkazy o poškození tělesných orgánů,“ sdělila Rachael Evansová, expertka na nemoci dýchacích cest. Upozornila také, že velkou část nejrůznějších přetrvávajících potíží u těchto lidí nelze vysvětlit závažností covidu-19, který prodělali.

Autoři výzkumu, na němž se Evansová podílela, přezkoumali v období od března do listopadu 2020 zdravotní stav 1077 Britů propouštěných z nemocnice po prodělání covidu. Dvě třetiny z nich byli běloši a 36 procent ženy. Plná polovina měla před nákazou aspoň dva závažné zdravotní problémy, jako je cukrovka, astma, srdeční choroby či obezita.

Když výzkumníci kontaktovali tyto lidi pět měsíců po propuštění, jen 29 procent z nich řeklo, že se cítí zdrávi. Více než 90 procent uzdravených mělo aspoň jeden přetrvávající příznak spjatý s nákazou. Většina z nich měla těchto příznaků mnohem více, v průměru devět.

Mezi deset nejčastějších příznaků, o nichž se vyléčení zmiňovali, patřila bolest svalů, únava, fyzické zpomalení, zhoršená kvalita spánku, bolesti či otoky kloubů, slabost končetin, dušnost, jiné bolesti, ztráta krátkodobé paměti a zpomalené myšlení. Více než čtvrtina lidí také trpěla úzkostmi či depresemi a osmina měla příznaky posttraumatické stresové poruchy.

Zkoumaní byli rozděleni do čtyř skupin podle závažnosti těchto příznaků. Nejvíce, celkem 46 procent, jich skončilo ve skupině s mírnými příznaky, další se dostali do skupin se středními, závažnými a velmi závažnými příznaky. Výskyt příznaků přitom nesouvisel se závažností onemocnění. S nepříjemnými příznaky zápasila plná třetina lidí s mírným covidem-19.

Největšímu riziku přetrvávajících příznaků čelily podle výzkumu bílé ženy ve středním věku. Podle profesora Chrise Brightlinga, který výzkum vedl, to asi souvisí s jejich imunitní reakcí.

Podle Evansové trpí přeživší obavami o duševní a fyzické zdraví. U pětiny z nich se objevila nová postižení. Podobné procento zotavených nepracovalo nebo muselo změnit zaměstnání.

Britští vědci proto vyzývají k zajištění následné péče pro ty, kdo se museli léčit v nemocnici.

„Naše zjištění podporují potřebu proaktivního přístupu k jejich klinickému sledování,“ řekl Brightling. Podle něj je nutno komplexně a dlouhodobě vyhodnocovat přetrvávající příznaky, jakož i duševní a tělesné zdraví vyléčených osob.