Nárůst nákaz v Evropě budí obavy v USA. Znepokojuje hlavně BA.2

„Nabírá to na síle. Je to v nejméně 12 zemích od Finska až po Řecko,“ varoval Eric Topol, ředitel výzkumného ústavu Scripps Research Translational Institute v San Diegu, který zveřejnil grafy epidemie na Twitteru.

Znepokojení nejen u amerických expertů vyvolává především subvarianta mutace omikron známá pod označením BA.2, která se aktuálně rychle šíří ve více než desítce zemí. Ta se zdá být více infekční než původní kmen BA.1, který ve Spojených státech v posledních měsících dominoval. Nová subvarianta se už v USA objevila, i když tam zatím nepřevládá.

Na pondělním brífinku Bílého domu mluvčí Jen Psakiová informovala, že v zemi bylo dosud zaznamenáno zhruba 35 tisíc případů subvarianty BA.2. Zároveň uklidňovala s tím, že mRNA vakcíny, aktuálně dostupná léčba i testování stále představují proti viru účinnou ochranu.

Deník The Washington Post přitom připomíná, že v uplynulých dvou letech po prudkém nárůstu koronavirových nákaz v Evropě následovalo se zpožděním totéž i v USA. Dodává přitom, že ochota Američanů vracet se znovu k již jednou zrušeným omezením může být tentokrát ještě nižší.

Berlínský Institut Roberta Kocha (RKI) ohlásil ve čtvrtek 294 931 nových infekcí během 24 hodin. To je o 32 179 případů více než ve čtvrtek před týdnem, kdy bylo hlášeno 262 752 pozitivních testů. Celkový počet potvrzených infekcí v Německu tak přesáhl 17,9 milionu.

Vedoucí představitelé spolkové vlády a jednotlivých spolkových zemí se sešli ve čtvrtek v Berlíně, aby se poradili, jak se vypořádat s pandemií.

V neděli vyprší platnost mnoha ochranných opatření stanovených berlínskou vládou. O případných omezeních pak budou muset rozhodnout parlamenty jednotlivých států.

Setkání se má zaměřit na co nejjednotnější přístup a očekávala se shoda přinejmenším na dvou pilířích. Jedním z nich je základní ochrana.

V souladu s ní mohou spolkové země zavést povinné roušky či respirátory například v ordinacích lékařů nebo ve vlacích dálkové dopravy, ale ne v obchodech nebo restauracích. Spolkové země by také mohly zavést povinné testování, ale pouze v některých oblastech, například na klinikách nebo ve školách.

„Potřebujeme hlavně rychlou a jednoduchou regulaci, když se situace zkomplikuje, když se zdravotní systém nebo kritická infrastruktura dostanou na hranici svých možností,“ uvedl pro televizi ARD Hendrik Wüst, ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska a předseda Konference zemských premiérů.