Článek
„Je to dané profesí. Zdravotníci nebo sociální pracovníci už to mají takhle nastavené,“ řekla deníku Právo Dana Chmelařová, vedoucí oddělení klinické psychologie v plzeňské nemocnici.
„V naprosté většině případů jednáme o tom, že to třeba nezvládá jejich maminka, manželka. Časté jsou také dotazy související s obavami o psychiku dětí nebo na téma, jak to s dětmi zvládat,“ dodala.
Náročná profese
Profese zdravotníků je podle Chmelařové obecně velmi náročná. „A to po profesní i lidské stránce. Současná doba však přináší značně nadlimitní situace nejen v obou těchto rovinách – zároveň zásadně ovlivňuje i osobní životy všech,“ upozornila psycholožka.
Vystrašení lidé s koronavirem volají sanitky zbytečně. Chtějí do nemocnice, než dojdou lůžka
Nicméně se objevují i ryze pracovní dotazy. „Hlavně jak zvládat stres způsobený tím, že musíte přejít ze svého domovského působiště na covidové jednotky a velmi rychle se tak adaptovat na nové pracovní podmínky a požadavky. Někomu vadí změna prostředí, někdo má obavy, jak tam tu situaci zvládne, někoho mrzí, jak mu bylo sděleno, že bude pracovat jinde,“ podotkla Chmelařová.
Co se dá podle ní poradit? „Je to hodně individuální, proto si také někdy domlouváme osobní schůzky. Většinou nicméně dospějeme k doporučením na zvládání stresu, ať už jsou to dechová cvičení, nebo relaxační metody. Někdy dojde i na komunikační techniky – jak si třeba říci o to, aby se některé věci projednávaly jinak,“ vysvětlila Chmelařová.
Nemocnicím se nedostává personálu. Pomoc hledají v ambulancích i školách
Krizovou linku nemocnice spustila 22. října, v den, kdy na tamních covidových odděleních – největších v kraji – leželo 133 pacientů a 198 zaměstnanců bylo na přítomnost viru pozitivně testováno. „Hovory jsou přepojovány na jednotlivé sloužící psychology. Já osobně mám zatím zkušenost, že se ozvou tak dva lidé denně,“ uzavřela Chmelařová.