Článek
Všeho do času: nejpozději od sklonku září se vracejí do měst a kanceláří, kde na ně čeká covid-19. Počet nakažených osob ve Stockholmu se sice v září zčtyřnásobil, ale stále je poměrně nízký.
Ve válečné medicíně se tomu říká triage neboli třídění nemocných podle závažnosti jejich stavu
Počátkem října vyšlo najevo, že v oblasti Velký Stockholm vzrostl počet nových nákaz o 84 procent na 967, tedy nízké číslo v porovnání s metropolemi jiných evropských států včetně Prahy. V regionu Västmanland to nevyhlíží jinak. Domovy pro seniory odpověděly zákazem návštěv pro příbuzné.
Ulf Martinsson myslí právě teď víc než kdykoli jindy na svou 79letou matku. Žije sama v městečku Nynäshamm poblíž Stockholmu, už několik měsíců neopustila byt. Se slovy „Vytrhnete mě z kořenů a nepřežiji to!“ se odmítá přestěhovat k „mladým“ do Göteborgu. Ulf spolu s manželkou a oběma dcerami se u ní celé léto střídali – nakupovali, starali se o ni.
Už žádné migranty. Švédsko mění azylovou politiku
S příchodem dalšího ročního období se museli vrátit do zaměstnání. „Najali jsme jí soukromou pečovatelku,“ svěřuje se Martinsson v televizi RTL. Vzbudili tím sice nevoli sousedů, avšak Ulf za požehnání považuje fakt, že matka není odkázána na Hemtjänst, pečovatelskou službu, jež posílá do domovů každých pár dnů nové zaměstnankyně, zpravidla na zácvik předtím, než nastoupí do domů pro seniory.
Jako na frontě aneb Kronika ohlášené smrti
Martinsson nezastírá, že podzim bude nesnadný. Polovinu obětí nového koronaviru tvoří ve Švédsku senioři, přičemž v království se třemi korunkami ve znaku totiž připadá na sto tisíc obyvatel šedesát úmrtí na covid-19, což je jedna z nejvyšších hodnot v celé Evropě, zatímco ve Finsku a Norsku, které přikročily k výraznějšímu omezení některých činností, je to desetkrát méně.
Andres Tegnell (64), vrchní epidemiolog a tvůrce švédské cesty bez roušek a s minimálním omezením pohybu, tvrdí, že ho rozsah nákazy mezi staršími Švédy překvapil.
Jak Evropa zápasí se šířením nákazy: Omezení se nezpřísňují jen v Česku
Jeho kritici však hovoří rovnou o „kronice ohlášené smrti“ v narážce na název románu Gabriela Garcíi Márqueze, kolumbijského nositele Nobelovy ceny za literaturu. „Zdravotnictví se ani nepokusilo zachránit životy starších,“ poukazuje Andres Vahles (61), emeritní profesor virologie na Karolínském institutu.
| První úder schytali Somálci |
|---|
| Koronavirus dopadl vedle pečovatelských domů těžce i na příslušníky národnostních menšin. Na hřbitově v Södertalje, městečku nedaleko metropole, které se stalo domovem mnoha přistěhovalců, patří většina čerstvých hrobů lidem s kořeny v Sýrii. |
| „Téměř všichni zemřeli na covid-19,“ říká v týdeníku The Economist aktivista a novinář Nuri Kino. Majitel jedné z tamějších restaurací Michel Varli označuje první dubnový týden za katastrofu. „Sanitky tady jezdily po celý den a celou noc. Každá rodina tady o někoho přišla.“ |
| „Covid-19 se mezi imigranty šířil neočekávaně,“ hodnotí situaci vrchní epidemiolog Anders Tegnell. Šest z deseti prvních úmrtí zaznamenaných ve Stockholmu připadalo na Somálce. Pokyny vydané úřady se k imigrantům dostaly příliš pozdě. |
| Předtím, než vláda zakázala shromažďování většího počtu lidí, bývaly pohřby se stovkami účastníků v těchto početných komunitách naprosto běžné. |
| V přistěhovalecké domácnosti běžně žije osm až deset lidí tří generací. |
„Nemělo prý za žádnou cenu dojít k přetížení nemocnic. Ve válečné medicíně se tomu říká triage neboli třídění nemocných podle závažnosti jejich stavu. Byli jsme donuceni nechat umírat lidi před svými zraky, ačkoliv jsme věděli, že intenzivní péče by jim mohla zachránit život,“ cituje list Dagens Nyheter lékaře, jenž si přál zůstat v anonymitě.
Co by řeklo UFO
Richard Milne (53), skandinávský zpravodaj listu Financial Times, Tegnella napůl vážně, napůl žertem popichoval: „Kdyby u vás přistálo UFO, těžko by mimozemšťané uvěřili, že na planetě řádí pandemie, zatímco v Británii a Francii s lidmi v rouškách by si to okamžitě uvědomili.“
Nejvíc obětí koronaviru je v zemích s malou úmrtností na chřipku, tvrdí švédský epidemiolog
Tegnell připouští, že i když to může být povrchní pravda, a to zejména s rouškami, protože Švédsko zůstává jednou z mála zemí, které nedoporučují jejich nošení na veřejnosti, rozdíly oproti zbytku světa nepovažuje za nijak pronikavé.
Jednoduché vysvětlení má v týdeníku Der Stern po ruce Dirk van der Vesendal (60), pro něhož se Švédsko za posledních 35 let stalo druhý domovem: „Kdo nosí roušku, vybočuje z řady. A to Švédové nemají rádi.“
| Polovina umřela v domech seniorů |
|---|
| 51 procent Švédů starších 70 let, kteří podlehli covidu-19, zemřelo v domech pro seniory. |
| 28 procent skonalo v domácí péči. |
| Bez evidované péče – 21 procent. |
| Zdroj: Der Spiegel |