Článek
Tým Centra buněčného a tkáňového inženýrství v nemocnici U svaté Anny v Brně, vedený výzkumnicí Irenou Koutnou, zjistil, že ochrana po prodělání covidu je o něco silnější než po vakcinaci. I přesto má být vstupenkou k „normálnímu životu” jen očkování či negativní test. O tom, že by se prokazovala hladina protilátek či buněčná imunita, zatím stát neuvažuje, ačkoliv je to možná nejpřesnější ukazatel infekčnosti člověka.
„Vidíme, že lidé, kteří nemoc prodělali, mají na úrovni buněčné imunity určitě lepší odezvu než očkovaní. Neříkáme, že očkovaní ji mají špatnou, ale když si to rozdělíte na nějaké hodnoty, tak se pohybují spíš ve spodní třetině těch, co nemoc prodělali,“ řekla Právu Koutná, jejíž tým průběžně sleduje vývoj buněčné imunity u očkovaných i těch, co covid mají za sebou.
Vědkyně Koutná: Paměťová imunita chrání po prodělání covidu nejméně rok
Data z konce března podle ní ukázala, že např. u zhruba 20 procent případů očkovaných se po první dávce žádná paměťová stopa vůbec neobjevila. Znatelná byla až po podání druhé dávky očkování.
V Česku prodělalo covid od začátku epidemie přinejmenším 1,6 milionu lidí. Jen za poslední čtyři měsíce onemocněla víc než polovina z nich. Skutečný počet bude zřejmě ale mnohem vyšší, než uvádějí oficiální statistiky ministerstva zdravotnictví, protože ne každý nemocný se nechá testovat.
První dávku očkování už v Česku dostalo přes 3,1 milionu zájemců, kompletně naočkováno je přes milion lidí.
U obou skupin by se měly vytvořit protilátky, časem ale slábnou. V některých případech se nemusí objevit vůbec. „Ukazuje se, že po třech měsících jsou protilátky ve většině případů neměřitelné. To ale neznamená, že lidé nemají paměťové buňky, které je mohou ochránit,“ dodala Koutná. Právě tyto buňky by měly v těle zajistit dlouhodobější ochranu.
Protilátky vydrží déle než rok
Oficiálně se předpokládá, že ochrana po prodělání nemoci trvá devadesát dnů. U někoho to může být méně, u jiného mnohem déle. Dostupná data podle vědců ukazují, že může vydržet i déle než rok.
Lidé, kteří covid prodělali, mají na úrovni buněčné imunity lepší odezvu než očkovaní.
„Víme, že po prodělání nemoci nás to bude chránit zhruba rok, ale po roce, roce a půl, se někdy nevytvoří příliš silná paměťová stopa, takže to slábne,“ popsala Koutná. Pokud se s virem opakovaně nesetkáváme, obrana nám postupně klesá.
Protilátky má smysl měřit dva až tři týdny po prodělání nemoci nebo ukončeném očkování.
„U některých pacientů sledujeme rychlý pokles protilátek z měsíce na měsíc, u jiných se drží stejná hladina protilátek po dobu několika měsíců,“ popsala Právu Anabela Čížková z laboratoře Synlab.
Lidé si mohou nechat hladinu protilátek zjistit za úplatu v nemocnicích a laboratořích. Takovou možnost nabízí třeba příbramská oblastní nemocnice. „Provádíme vyšetření metodou ELISA v ceně 1500 korun za test,“ napsal Právu mluvčí nemocnice Martin Janota.
Zmíněná metoda zahrnuje měření všech tří typů protilátek – těch, které odkazují k probíhající infekci a do několika týdnů zmizí (IgM, IgA), a těch, které jsou dlouhodobější a potvrzují prodělání covidu v minulosti (IgG). Od toho se odvíjí i cena, která se pohybuje i v laboratořích přes tisíc korun.
Některé z nich ale umožňují měření jen některých protilátek, čímž se cena sníží na několik stovek korun.
Dostupné jsou v lékárnách také samotesty. Na jejich výsledek se ale podle expertů nedá zcela spolehnout. „Rychlotesty jsou z povahy věci nepřesné,“ řekl Právu imunolog Vojtěch Thon.
Jak Právo nedávno informovalo, z pilotních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) vyplývá, že po druhé dávce vakcíny se v ČR nakazilo zatím 2993 plně očkovaných lidí, z toho 1414 onemocnělo i po dvou týdnech po očkování, tedy v době, kdy už měla vakcína plně působit. Těžký průběh mělo jen 127 z nich. Podle Státního zdravotního ústavu se v ČR od začátku pandemie opětovně nakazilo covidem-19 1535 lidí, u dalších zhruba osmi stovek šetření probíhá.