Hamáček: Obchody v příštích dvou týdnech neotevřeme

Ano.

Byla to dlouhá debata. Od nedělního rána o tom debatovali epidemiologové, krajští hygienici. Odborná veřejnost jak z ministerstva, tak z krajů jednomyslně nedoporučila teď obchody otvírat. Je otázkou, zda to vývoj epidemie umožní, nebo ne, ale odborný názor byl jednoznačně proti otevření obchodů i služeb.

Teoreticky se to dá po týdnu vyhodnotit, ale je to hrozně krátká doba. Takže spíš těch čtrnáct dní.

Tam je dohoda, že otevření škol je absolutní priorita, a budeme se snažit je otevřít od 1. března pro maturanty a žáky devátých tříd. Záleží, zda se nám podaří připravit projekt testování, což je teď ale jednodušší.

Kdyby totiž nový nouzový stav nebyl, tak by to bylo skoro nemožné. Teď budeme moci nakoupit velký objem antigenních testů, což má na starosti Ústřední krizový štáb, a já bych chtěl, aby už ve středu štáb ten materiál uzavřel, připravil a poslal do vlády.

Ano.

Zaprvé vláda je odpovědná Sněmovně a ta má vůči vládě kontrolní pravomoc a dostatek možností ji vykonávat. Konkrétně v případě nouzového stavu není jeho vyhlášením ze strany vlády nijak dotčeno právo Sněmovny ten nouzový stav zrušit. A samozřejmě dalším mechanismem Sněmovny je vyjádření nedůvěry vládě.

Tudíž nelze říct, že jsme postupovali protiústavně. Dokážu si představit, že pak Ústavní soud může přezkoumávat soulad některých opatření s Ústavou. Nicméně přezkum toho samotného je primárně vyhrazen Poslanecké sněmovně, protože to rozhodnutí je primárně politické a vláda za něj nese politickou odpovědnost. Jak už jsem řekl, Sněmovna má vůči vládě kontrolní mechanismy.

To jsem se snažil vysvětlit, že ano. Navíc je to podepřeno tím, že je to vyhlášeno jiným způsobem než poprvé. Tehdy k tomu vláda dospěla sama a v rámci svých kompetencí se rozhodla nouzový stav vyhlásit. A Poslanecká sněmovna toto zrušila, čímž využila svého kontrolního práva.

Teď se ale na vládu obrátili hejtmani podle paragrafu 3, odstavec 5 krizového zákona (Není-li možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu – pozn. red.), kteří mají ze zákona povinnost se v takovém případě na vládu obrátit, pokud jsou naplněny některé předpoklady.

Oni to tedy udělali a vláda na základě toho nouzový stav vyhlásila, ale zase bez toho, aby byla dotčena pravomoc Sněmovny konat. Takže tam rozhodně nemůže být nesouhlas s Ústavou, protože my jsme nic protiústavního neudělali. Pokud bychom znovu vyhlásili nouzový stav o své vůli, tak by se o tom dalo diskutovat.

Při vší úctě, předseda Senátu není Ústavní soud. Samozřejmě to beru jako jeho názor. Nezaznamenal jsem žádné usnesení Senátu.

Samozřejmě povedeme jednání s opozicí, abychom našli nějaký právní rámec toho dalšího fungování, a plnit své priority. To znamená návrat dětí do škol, sledovat situaci, zda je tam možná nějaká další úprava. Současně budeme hledat podporu pro další řešení, ať už je to debata o pandemickém plánu, anebo obecně změny legislativy. To přijde do vlády v pondělí.

Buď pandemický zákon, ale mám připravenou i velkou novelu krizového zákona.

Buď se ta situace zlepší natolik, že ho nebudeme potřebovat, nebo bude prodloužen, nebo se najde jiný způsob, jak zajistit fungování státu v době pandemie než nouzovým stavem. Jiná možnost není.

Ano, třeba.

Ano. Vydali jsme to opatření znovu, podle krizového zákona, takže ta uzávěra těch okresů bude pokračovat.

Ta uzávěra ani nemůže být delší než nouzový stav.

Velmi věcná.

Byl jsem u všech jednání a nemyslím si, že se měnil názor hejtmanů. Spíš se měnila mediální interpretace. Ale od začátku jsem byl přesvědčený, že hejtmani jsou víceméně rozhodnutí jít touto cestou, protože oni, popravdě řečeno, moc jiných možností neměli, a to ani ze zákona.

To je pravda, že někteří se s tím těžko smiřovali.

Největší výhrady měla Praha a střední Čechy.

Dopadlo to nejlíp pro Českou republiku.