Článek
Britští vojenští zdravotníci a zdravotnice budou podle ředitele Martina Stračára v nemocnici fungovat na pozici zdravotních sester, ačkoli ve své domovině mají větší kompetence. „Poskládáme týmy tak, aby s nimi byl vždy někdo, kdo bude mluvit anglicky. Také většina našich pacientů asi nebude schopna se s nimi anglicky domluvit,“ prohlásil Stračár.
Možná by stálo se zamyslet nad tím, jestli není na čase v rámci Evropské unie srovnávat kvalifikace, aby při krizích mohla být taková pomoc jednodušší.
Nemocnice se stará asi o 50 pacientů s nemocí covid-19, deset dalších lůžek pro lidi s touto nemocí má k dispozici. Podle ředitele je nyní dvacítka zaměstnanců nemocných nebo v karanténě, proto už se musí přesouvat personál v rámci nemocnice. „Může to být dobrá zkušenost i do budoucna. Možná by stálo se zamyslet nad tím, jestli není na čase v rámci Evropské unie srovnávat kvalifikace, aby při krizích mohla být taková pomoc jednodušší,“ vysvětlil ředitel.
Vedoucí britského týmu Jane Baileyová Právu řekla, že všichni se přihlásili jako dobrovolníci. „Měli bychom tu zůstal tři až čtyři týdny, záleží ale také na domluvě s úřady. Všichni máme zkušenosti s péčí o nemocné covidem, takže víme, čemu budeme čelit,“ prohlásila Baileyová s tím, že většina jejího týmu má sice zkušenosti se službou v cizině, ale nikoli v souvislosti s pandemií koronaviru.
Přehledně: Jak Západ pomáhá nakaženému Česku
O zdravotnickou pomoc Česko své spojence z EU i NATO požádalo kvůli rozsahu epidemie. Tým britských zdravotníků do Česka dorazil v noci na úterý. V Česku je již také část amerického zdravotnického týmu a dva němečtí lékaři, kteří se už zapojili do práce v pražské Ústřední vojenské nemocnici. Američané budou nasazeni v Olomouci.
Kromě vyslání vojenských zdravotníků získalo Česko od spojenců i materiální pomoc, zejména plicní ventilátory. Dostalo je nebo mu byly zapůjčeny například z Německa, Rakouska, Maďarska, Nizozemska či ze strategických zásob EU a NATO.