Článek
Mezi prvními dárci byl i nadporučík (31), který po odběru Právu řekl, že s darováním plazmy neváhal ani minutu. „Když jsem se dočetl, že budou potřebovat dárce plazmy, tak jsem se přihlásil mezi prvními. Přijde mi to naprosto logické a vůbec jsem o tom nepřemýšlel a neváhal ani minutu, když to může někomu pomoci,“ řekl Právu. Dodal, že dříve občas daroval krev i plazmu.
Koronavirem se nakazil ve své komunitě na začátku března. „Byl to pro mě trochu šok, protože jsem nebyl nikde v zahraničí a ani jsem nepotkal nikoho, kdo by v zahraničí byl. Měl jsem lehčí průběh a vyléčil jsem se během 20 dnů,“ dodal.
„Měl jsem rýmu a pak mě začala bolet hlava a svaly. Tak mi ale nachlazení neprobíhá. Když kamarád měl pozitivní test, tak jsem se také nechal otestovat.“ Dodal, že i jeho kamarád se do programu dárců ihned přihlásil. Odběr plazmy podle něj není tak bolestivý jako odběr krve. „Stálo mě to jen hodinu času a určitě to stojí za to.“ Za 14 dní půjde na odběr znova.
Mladá maminka v Brně se přišla testovat za celou rodinu. Dorazila moc brzo
Šéf infekčního oddělení ÚVN Michal Holub Právu řekl, že je příjemně překvapený, kolik lidí chce plazmu darovat. „Lidé se hlásí a projevují nebývalou solidaritu,“ dodal.
První plazmu budou mít příští středu a budou ji moci dát prvnímu pacientovi, případně ji nabídnout nemocnicím Na Homolce nebo Na Bulovce, kde pečují o pacienty s těžkým průběhem. Podle Holuba se dá zlepšení stavu pacientů očekávat během několika dní po nasazení plazmy. „Nemocný člověk produkuje protilátky s velikým zpožděním až deset dnů. A než se mu začnou tvořit velice kvalitní protilátky, tak to trvá i tři čtyři týdny,“ poznamenal lékař.
„Budeme připraveni na další vlnu“
Podáním tzv. rekonvalescentní krevní plazmy lékaři překlenou nejnebezpečnější období, než pacient sám začne produkovat vlastní protilátky. „Té léčbě věřím, protože si plazmu dokážeme připravit sami a můžeme díky spolupráci s vojenskými laboratořemi v Těchoníně vybrat plazmu, v které je vysoký obsah protilátek,“ dodal.
Plazma má podle Holuba řadu výhod: je dostupná a lékaři nebudou závislí na zahraničních lécích, jako je remdesivir, který je těžce dostupný. „Máme to v ruce a můžeme se na to spolehnout. To je velká výhoda. Pokud přijde další vlna, tak budeme připraveni.“ Plazma se totiž dá v mrazu skladovat až tři roky.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Primář Oddělení hematologie a krevní transfúze z ÚVN Miloš Bohoněk Právu řekl, že včera už odebrali první čtyři dárce. „V databázi máme už 90 lidí, kteří jsou ochotni přijít na odběr plazmy. A ty si budeme průběžně zvát na odběry.“ V ÚVN mají dvě telefonistky, které obtelefonovávají všechny, kteří byli na covid-19 pozitivní. V databázi už mají několik tisíc lidí.
Vzorky plazmy pošlou na testy do laboratoří v Centru biologické ochrany v Těchoníně. „To je prakticky jediná laboratoř v zemi, ve které dokážou ověřit, zda je to plazma s účinným léčivem, či nikoli,“ řekl Bohoněk. Dodal, že plazmu musí nadstandardně vyšetřit: „Musí být naprosto bezpečná a vyšetřená nad běžně stanovený rámec, protože ji dáváme těžce nemocným.“