Čínští vědci pobavili: Koronavirus pochází i z Česka

Za nejpravděpodobnější nicméně považují čínští experti indický subkontinent, kde loni panovala velká vedra a lidé i zvířata používali stejné zdroje vody.

Peking se opakovaně snaží zbavit stigmatu, že se pandemie rozšířila z Číny. Čínský Lidový deník na svých facebookových stránkách minulý týden uvedl, že „všechny dostupné důkazy naznačují, že koronavirová epidemie nezačala ve Wu-chanu ve střední Číně.“

„Wu-chan byl místem, kde byl poprvé detekován, ale není to místo, odkud pochází,“ uvedl bývalý hlavní epidemiolog Čínského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí Ceng Kuang. Na tom se shodují mnozí experti, podle nichž tam byl zavlečen. Už v létě se objevila spekulace, že se tam mohl dostal z Je-nanu, kde v letech 2012 a 2013 onemocněli horníci nemocí s podobnými příznaky, jaké má covid-19.

To by však nevylepšilo pošramocenou pověst země, Čína proto odmítá, že by nemoc vůbec pocházela odkudkoli z jejího území. Pokouší se dokázat, že tam byla zavlečena. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Čao Li-ťien na dotaz listu uvedl: „Ačkoli Čína jako první ohlásila případy (nákazy), neznamená to nutně, že virus z Číny pochází. Pokračuje proces hledání původu, který může zahrnout více zemí a oblastí.”

Čínští vědci z šanghajského Institutu pro biologické vědy už poslali do vědeckého časopisu Lancet článek nazvaný Raný skrytý přenos a evoluce SARS-CoV-2 u lidských hostitelů. Text ještě nebyl recenzován a je otázkou, zda bude někdy v Lancetu publikován, ale mezitím už unikl na veřejnost – zveřejnil ho indický list Deccan Herald. V textu se tvrdí, že nejpravděpodobněji došlo k přenosu SARS-CoV-2 ze zvířat na lidi v Indii.

Trojice vědců se snaží dokázat, že k prvnímu přenosu mezi lidmi nedošlo v Číně, a použili k tomu fylogenetické analýzy. Vycházejí z toho, že původní kmen viru je ten, který má nejméně mutací, jichž přibývá v procesu evoluce. Od něj se odvozují kmeny s dalšími mutacemi. A dále odborníci uplatňují pravidlo, že v místě prvotního výskytu viru bude existovat nejvíce mutací, protože je tam organismus nejdéle, a má tudíž nejvíc příležitostí mutovat. Podle nich uplatněné metody vyloučily Wu-chan jako místo původu nového koronaviru.

V textu zahlceném popisy genových sekvencí koronaviru a jejich zdvojování dospěli k závěru, že kmen SARS-CoV-2 (NC_045512) dále označovaný jako (0042) zjištěný ve Wu-chanu není ten s nejmenšími mutacemi.

Uvedli, že existuje 41 kmenů, kde je méně mutací. Kmen s nejmenšími mutacemi byl detekován v devíti zemích na čtyřech kontinentech – a mezi nimi je i Česká republika.

Dalšími jsou ještě Indie, Austrálie a Spojené státy, což skoro působí, jako by snad byly vybírány státy, s nimiž má Čína aktuálně nějaké spory. Podezření na politickou motivaci ovšem vyvracejí Řecko, Bangladéš, Rusko a Srbsko. Chybět samozřejmě nemůže Itálie.

Záběr je ovšem trochu široký. Ukazuje, že cesta hledání kmenů s nejmenšími mutacemi, aniž by bylo jasné, vůči jakému referenčnímu kmeni se porovnávají, nepřinesla takové výsledky, aby se dalo říci nejen, že virus není z Číny, ale také odkud pochází. Sami vědci přitom přiznali, že neodhalili kořen tohoto stromu mutací, jen se přiklonili k závěru, že původním byl kmen, který označili jako (0001).

Protože tento kmen se objevil na příliš mnoha místech, tak uplatnili druhé pravidlo, že nejpravděpodobnějším místem vzniku nového viru je to, kde je zaznamenáno nejvíce rozdílných mutací. A tím je podle nich indický subkontinent, přesněji řečeno Indie a Bangladéš. Podle nich je statistický význam tak velký, že nemůže být přehlížen.

Dokonce už tuší, jak k tomu došlo. Odvolávají se na informace z Wikipedie, podle kterých byla loni od května do června na indickém subkontinentu druhá nejdelší sucha, což vyvolalo problémy s dostupností vody. „Nedostatek vody vedl divoká zvířata, jako opice, aby se mezi sebou pustila do smrtelného zápasu o vodu, což jistě zvýšilo šanci na setkání lidí a zvířat.“

Čínští vědci si neodpustili kritiku méně účinného zdravotního systému a špatných hygienických podmínek v obou zemích. „Jak víme, na subkontinentu jsou hygienické podmínky nedokonalé a systém veřejného zdravotnictví méně účinný. Kvůli tomu je představitelné, že se tam mohl virus s příznaky podobnými chřipce šířit několik měsíců, aniž by byl detekován,“ rýpli si vědci.

Deccan Herald v závěru textu připomíná, že indičtí a čínští vojáci se letos střetli nad Ladákem.

Náhodné nebude ani zmínění Itálie, protože právě tam se objevila studie naznačující, že se v zemi na podzim, zřejmě už v září, objevily u lidí protilátky proti koronaviru. Testovány byly vzorky krve z oddělení pro rakovinu. Ovšem virolog Jonathan Stoye zdůrazňuje, že důkazy jsou slabé, a naznačuje, že by mohlo jít o protilátky proti jiným druhům koronavirů. „Zdá se jisté, že první zaznamenané případy nemoci byly v Číně,” dodal Stoye pro list The Guardian.

„Čína pořád bojuje s tím, jak se vyrovnat s faktem, že je odpovědná za 'prvotní hřích' při šíření epidemie, a to podkopává všechny její snahy zlepšit si image,“ uvedl Andrew Small z německého Marshallova fondu. „Poslední měsíce ukázaly katastrofický dopad pandemie na mezinárodní veřejné mínění o Číně,” dodal Small pro The Guardian.