Článek
I když největší vášní v jihoamerickém Peru je bezesporu fotbal, sláva Juana Diega Flóreze zastiňuje i jména Paola Guerrera a Jeffersona Farána – nejznámějších peruánských fotbalistů současnosti. Tento hvězdný tenor je modlou a národním pokladem, který se nejen o pověst, ale i o rozvoj Peru stará jako málokdo. Získal snad všechna národní a akademická ocenění včetně Orden El Sol del Perú (Peruánský řád slunce), což je obdoba našeho Řádu bílého lva. Od roku 1996, kdy jako třiadvacetiletý vystoupil na Rossiniho operním festivalu v Pesaru je pravidelným hostem všech předních světových operních domů a festivalů. Dnes osmačtyřicetiletý nejžádanější tenor světa na svůj věk rozhodně nevypadá. Za jeho mladým zevnějškem ale nestojí plastické operace ani kosmetické zásahy.
„Už moji rodiče mě učili zdravému životnímu stylu a já jsem si jeho návyky po celý život uchoval. S přibývajícími lety se je snažím prohlubovat a neustále hledám nové možnosti, jak udělat něco dobrého pro své tělo a zároveň i pro planetu. Ze svého jídelníčku jsem před lety vyřadil veškeré maso a potraviny pocházející z průmyslové výroby, která zatěžuje životní prostředí. Každé ráno se snažím běhat a každý den medituji. Nechci svým životním postojem nikoho do ničeho nutit, ale doufám, že bych mohl být pro ostatní inspirací.“
O jevištním a vokálním umění Juana Diega toho bylo napsáno mnoho. Stačí si zadat jeho jméno do vyhledávače a zobrazí se Vám odkazy na rozhovory, recenze, na prodej jeho mnoha CD i DVD s nahrávkami celých oper. Když se ho ale zeptáte, jaké role ho čekají a k jakým plánům aspiruje do budoucna poté, co už dokázal snad vše, co se ve světě opery dokázat dá, odpoví možná trochu překvapivě:
„I když se můj hlas v posledních letech vyvinul a dovolil mi rozšířit můj repertoár o hlavní role v operách, jakými jsou např. Romeo a Julie, Traviata nebo třeba Hoffmannovy povídky, mojí největší ambicí do budoucna je práce na mém charitativním projektu Sinfonía por el Perú. V místech, kde kriminalita, násilí a dětská práce kvetou, tj. v nejvíce znevýhodněných oblastech Peru, přináší síla hudby naději na změnu pro nové generace. Hudební nástroj nahrazuje budoucí zbraň, týmová práce nahrazuje gangy a hrdost, kterou rodiny pociťují na úspěchy svých dětí, nahrazuje domácí násilí a dětskou práci. Jsem pevným zastáncem práva všech dětí na vzdělání a věřím v zázraky, které jsou možné pouze skrze hudbu. A proto tvrdě pracuji na tom, aby se život dětí v Peru zlepšil a hodlám do toho investovat co nejvíce svých sil,“ vysvětluje Juan Diego, sám otec dvou dětí: chlapce Leandra a dcery Lucie Stelly.
„Hudební nástroj dokáže nahradit zbraň!“
Juan Diego Flórez je má ohromnou disciplínu a tah na branku, pokud se na chvíli vrátíme k fotbalu. Je vždy dokonale připraven podat nejlepší výkon a netrpí na hvězdné manýry. Díky tomu se leckomu může pozdávat jeho hvězda chladná a jeho vystupování odtažité. Nicméně ti, kdo ho měli možnost poznat blíže, vědí, že má veliký smysl pro humor, a když je po koncertu a všechna tíha z něj spadne, stává se z něj výborný společník. Celou noc s vámi ale na večírku neprohýří, protože jako ctitel zdravého životního stylu dodržuje i pravidelný spánek.
Pro svůj pražský recitál, který se odehrává v rámci evropského turné (mimo Prahy zavítá i do Lucemburku, Paříže, Liege a Berlína), si připravil zejména árie z italského bel canta, tedy repertoáru, který jej proslavil nejvíce, dojde ale i na písně Franze Schuberta či neapolské písně Paola Tostiho. Na závěr večera si pak tento peruánský gentleman přichystal pro pražské obecenstvo malé překvapení.
Jan Sebastian Tomsa