Článek
Pšenice špalda je prastarý druh pšenice, která není nijak šlechtěná a zachovala si vysoký obsah minerálů, vitaminů a dalších zdraví prospěšných látek. Mouka z pšenice špaldy je vzácná, protože pěstování špaldy je náročnější a vypěstuje se jí méně než pšenice seté, která se používá na výrobu klasické pšeničné mouky. V českých obchodech je však možné najít i balení, ve kterých je místo mouky špaldové běžná mouka z pšenice seté, nebo je doplněna o pravou špaldovou mouku jen zčásti. Proto je potřeba dát si při výběru pozor. Jak se tedy v nabídce orientovat?
Do doby, než budou i pro špaldovou mouku platit podobná pravidla jako například pro šunku a jiné masové výrobky, může se zákazník orientovat alespoň zčásti podle obalu. Pokud na něm výrobce uvádí informaci o přítomnosti genomu pšenice seté, je velmi pravděpodobné, že balení nebude obsahovat pouze kvalitní nešlechtěnou špaldu. Dalším vodítkem je cena špaldové mouky.
„My považujeme špaldu za cennou surovinu právě z důvodu její nešlechtěnosti, protože jen tak si zachová své původní vlastnosti. Šlechtěním špalda tyto vlastnosti ztrácí a přibližuje se tak běžné pšenici seté. Proto pro naše výrobky používáme výhradně prastaré nešlechtěné odrůdy špaldy, čemuž odpovídá i cena našich špaldových mouk. Zákazník se tedy může při výběru špaldové mouky orientovat jak podle ceny (příliš nízká cena může být podezřelá), nebo podle výrobce, kterému důvěřuje,“ vysvětluje David Truxa, ředitel společnosti GoodMills Česko, producenta mouk Babiččina volba a dodává: „Bohužel, legislativa , která by definovala odrůdy špaldy, ze kterých může být špaldová mouka vyrobena, jakož i minimální hranici obsahu špaldy ve výrobku, neexistuje. Je to chyba a my jsme připraveni při prosazování pravidel podat státu a tím také zákazníkům pomocnou ruku.“
Problémem se začala zabývat už i Potravinářská komora ČR, která na září iniciovala jednání na toto téma. „Pracovní skupina zasedne v září. V současné době pokud v Česku někdo prodává špaldovou mouku jako špaldovou, výrobek musí být 100% ze špaldové mouky. V Německu je povolena tolerance 10 % kontaminace moukou z pšenice seté. O této toleranci se bude také diskutovat. Předmětem jednání bude především navržená metodika kontroly výrobků tak, aby byla průkazná. Zásadní je, aby nedocházelo ke klamání spotřebitele a značení bylo v souladu s platnou legislativou,“ říká Helena Kavanová, tisková mluvčí PK ČR.
Špalda v moukách Babiččina volba
Tradiční značka Babiččina volba má ve svém portfoliu dvě špaldové mouky – hladkou a celozrnnou. Obě procházejí přísným testováním v nezávislé certifikované odborné laboratoři a při jejich posledním testování bylo naměřeno množství pšenice špaldy na úrovni více než 95 %, což je aktuálně maximální možné detekovatelné množství. Po špaldě z portfolia Babiččina volba často sahá i světově uznávaný cukrář Josef Maršálek. „Špaldovou mouku používám nejčastěji na slané druhy pečiva, ať už jsou to rohlíky, housky, či různé druhy chlebů. Velmi často používám směs jak světlé hladké, tak celozrnné špaldové mouky. Velmi dobře saje tekutinu a má pružný lepek. Baví mě také její lehce oříšková chuť,“ říká ambasador značky Babiččina volba Josef Maršálek.