Článek
V první řadě chce v Česku zavést větší kontrolu pasů, aby bylo jisté, že lidé s ukrajinským pasem nepřicestovali z jiné členské země, aniž byli od začátku války na Ukrajině.
Činit se má i ukrajinská pohraniční stráž, kterážto má zaručit, že k nám podnikavci nebudou lifrovat lidi takříkajíc „za lepším“.
Další možná změna se týká výměny plošných příspěvků za pomoc naturální. To znamená, že nově by přibyvší z Ukrajiny nedostávali peníze, ale třeba potraviny.
Všechny tyto návrhy jsou v podstatě ku prospěchu věci, protože je pro státní rozpočet dlouhodobě neudržitelné, aby stát platil za lidi z Ukrajiny víc než nutné výdaje.
Zpřísníme kontroly pasů uprchlíků z Ukrajiny, plánuje vnitro
Je to pravda nehezká, ale je to prostý fakt. Nemá smysl si lhát do kapsy. Za pět tisíc korun si člověk stejně mnoho nekoupí, takže je lepší střecha nad hlavou a pravidelný přísun potravin.
Navíc se třeba konečně promění ve skutečnost naděje, kterou od začátku slýcháme, že lidé z Ukrajiny posílí náš pracovní trh, a tím i naši ekonomiku.
Protože, kdo bude chtít víc, bude si muset vydělat. Zatím zaměstnání našlo jen necelých 36 tisíc Ukrajinců. Navíc matka s dětmi toho moc neodpracuje.
Kontrola na ukrajinských hranicích je potřeba jako sůl. Už po prvním týdnu politici v rozhovorech mimo záznam říkali, že se bude muset podchytit nežádoucí stav, kdy může v Košicích nasednout na vlak kdokoliv a pak hurá do Česka.
Největší otázkou je, jak to bude s bydlením, protože byty zoufale chybí a našinec na ně nemá. Tudíž by se měl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš vytáhnout a předložit plán veřejné výstavby nájemních bytů.
„Lhaní a nenávist“. Ministři po urážkách od Okamury odešli ze schůze Sněmovny
Celá situace má ještě jeden aspekt. Tisíce lidí se na Ukrajinu vracejí nejen od nás, ale i například ze Slovenska či Polska, protože je tam prý lepší situace.
Hlavní boje v rámci války vedené Ruskem se odehrávají na jihu a východě Ukrajiny a od Kyjeva na západ se podle vracejících se lidí dá žít.
A to i s tím rizikem, že ruské rakety zasahují skladiště nebo infrastrukturu, protože Kremlu jsou vojenské dodávky Ukrajině ze zahraničí trnem v oku.
Ona kontrola, kdo a jak dlouho byl na Ukrajině, je pochopitelná. Vždyť nejen dělníků z Ukrajiny bylo v Evropě i do 24. února 2022 (začátek ruské invaze na Ukrajinu - pozn. red.) požehnaně.
Uprchlíkům je potřeba pomáhat, to je morální povinnost. Migranti ekonomičtí mají otevřenou náruč ve chvíli, kdy je pro ně zaměstnání.
Smutné ovšem je, že chvályhodnou změnu přístupu odstartoval příchod ukrajinských Romů. I Romové jsou ovšem lidé a mohou být také uprchlíky.
Perebyjnis: Situace je dočasná, Ukrajinci se touží vrátit
Takový přístup je viditelný v Česku ostatně už dlouho, odpor proti prchajícím před válkami v Afghánistánu, Sýrii, Iráku a jinde byl silný. Důvody, proč tomu tak bylo a je i nyní, jsou zřejmé.
Prchali před válkami, které jsou daleko, šířila se u nich v určité fázi „demokracie mečem” a byli údajně z jiné kultury.
Poučení je, že naším cílem by měl být mír, aby lidé nemuseli utíkat. Uprchlíky od migrantů bychom měli filtrovat vždy, ať jdou odkudkoliv. A přijímat bychom měli jen uprchlíky.
Nezapomeňme na další pokrytecký fakt, že se najednou zapomnělo na pravidlo zůstávání v první bezpečné zemi. A u plotů z ostnatých drátů se už vládní ani opoziční politici nefotí.
Návrhy ministra Rakušana znějí ovšem rozumně a pragmaticky. Uvidíme, jestli projdou, nebo narazí na zeď romantizující nepragmatičnosti.