Článek
Co provedli tentokrát pisálkové a mluvky největší české konzervativní straně? Více to rozvedl Fiala zde. A úplně zevrubně to vzal ve zmíněném rozhlasovém rozhovoru zde.
Shrnuto: Předseda ODS je přesvědčen, že z důvodu přítomnosti vysoce hodnotných osobností ve stranických řadách a také šéfa, který je chytrý, pracovitý, jezdí a bude jezdit do krajů mezi lidi a bude je programem a důvěryhodností vést k pochopení, že modrá strana je pro ně tou nejlepší volbou, strana žádný politický marketing typu Babiš zapotřebí nemá a nikdy mít zapotřebí nebude.
Fiala říká, že příští volby vyhraje tak, „že bude oslovovat lidi“. Jakmile politik použije výraz „lidé“ jako náhražku pro „voliče“, je to znamení, že buď věci nerozumí, anebo mlží. Profesor politologie nemůže být podezírán z prvého. A třeba ani nemlží, třeba tomu, co říká, skutečně věří. Jenže „lidé“ v politice je pojem bez obsahu. Jsou tady jenom voliči té které strany, hnutí nebo osobnosti. Kam může růst ODS v současné podobě, kde je rezervoár voličů, ze kterého bude čerpat?
Může se pokusit o příznivce jiných středopravicových stran. Ale tyto voliče zároveň nepřitahuje řadou nacionalistů, divným vztahem k evropské integraci a lpěním na spolupráci s autoritáři uvnitř V4 či přímo obdivem ke kreaturám jako Viktor Orbán.
Může se pokusit utrhnout kus z Babišovy voličské koblihy. Ale jak? Část tohoto elektorátu můžete v celé kráse pravidelně pozorovat na této stránce pod mými texty. Je to Sahara ducha, po které lezou hadi a běhají štíři. Profesor Fiala je pro ně sociálně cizí živel. A méně úhorovitou část tohoto voličstva zatím nedokáže zlákat budoucími placenými místy, protože preference ODS tuto budoucnost nevěští.
Přitom lidé jako Jan Zahradil, Jan Skopeček a především nový místopředseda Alexandr Vondra by mohli za použití vhodného marketingu zalovit tam, kde šanci mají. Mohli by přitáhnout zpět příznivce, kteří utekli ke Trikolóře, a sáhnout do řad lepších kusů voličů SPD.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Jestli se i na tuto dobře míněnou radu bude ODS zlobit, tak to už od ní možná nebude uspávání nepřítele, ale ukolébavka pro sebe samotnou.