Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Příkop se nezasype. Bude jen kdo s koho

Alexandr Mitrofanov, Alexandr Mitrofanov

Čtvrteční sněmovní rozprava o vyjádření nedůvěry vládě přinesla nejen coming-out Andreje Babiše jako stoupence nacionalistického samoděržaví. Již před zahájením schůze bylo jasné, že KSČM přes všechny spartakiádní řeči o svém antikapitalistickém étosu nechá oligarchu Babiše vládnout. Diskuse proto posloužila především lidem, kteří chtějí volit demokratickou alternativu k Babišovi.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

V podcastu Ptám se já Marie Bastlové se k základnímu dilematu těchto voličů vyjádřil Petros Michopulos, který v roce 1998 stál za tehdejší úspěšnou kampaní ČSSD: „Mezi SPOLU a Piráty a STANem bude do poslední chvíle třeba deset procent voličů, kteří budou přecházet a zvažovat, koho z těch dvou uskupení budou volit.  A rozhodnou se dejme tomu v posledních deseti patnácti dnech.“

Čtvrteční sněmovní rozprava poskytla materiál právě pro lidi, kteří vědí, že Babišovi hlas nikdy nedají, a jen přemýšlejí, kdo z Babišovy konkurence jim víc vyhovuje. Od toho se též bude odvíjet jejich ochota zúčastnit se voleb a nezůstat doma.

Názor, že demokraté se mají vnucovat voličům nedemokratů, aby je přemluvili, že jsou pro ně lepší volbou než Babiš, Filip, Okamura či Šlachta, je dost rozšířený. Ale mám za to, že by to byla ztráta času a energie. Jde o dva různé světy, které se nepřekrývají.

Demokraticky zaměření voliči se nestanou vyznavači pevné ruky a nacionalistických bludů stejně jako ti na opačné straně nezačnou najednou vyznávat svobodu a lidská práva pro všechny. Ani v jednom případě to neodpovídá zájmům dotyčných. Jedni spojují svou budoucnost a budoucnost svých potomků se svobodným světem, druzí naopak s co největším uzavřením do co nejmenší lokální skořápky, protože se světa v jeho svobodných projevech bojí. Sociální a mentální rozdělení společnosti, které zrálo dlouhá desetiletí, se nemůže zásadně změnit. Příkop se nezasype. Oběma táborům politiků půjde spíše o to, dostat v té své skupině k volebním urnám co nejvíce potenciálních podporovatelů.

Ani mezi antibabišovci nejsou jen stoupenci liberalismu. To je ovšem téma pro debatu v dalších měsících. Teď, minulý čtvrtek, se během sněmovní rozpravy ukázaly politické schopnosti jednotlivých aspirantů na řízení země v případě povolebního přechodu moci do rukou demokratické opozice.

Kandidát Pirátů a STAN na premiéra Ivan Bartoš byl v porovnání s případným náhradníkem ze stejné koalice Vítem Rakušanem nejen nevýrazný, ale přímo mdlý. Jeho výkon vypadal jako snaha nevystrašit případné návštěvy, které by k Pirátům zavítaly omylem, ale hlas by daly. Premiérský kandidát SPOLU Petr Fiala zas vypadal jako standardně vhodný pro tuto funkci.

Byla to předzvěst boje o protibabišovské voliče, o kterém mluvil Michopulos.

Výběr článků

Načítám