Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Klaus a Zeman - od lídrů ke gumákům

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Právo

Alexandr Mitrofanov

Článek

Kdyby ještě existoval v televizi satirický pořad Gumáci, přetrvaly by v něm zcela jistě dvě postavičky – Klaus a Zeman. Píšu to záměrně bez křestních jmen, protože gumáci Klaus a Zeman nejsou totéž co páni jménem Václav Klaus a Miloš Zeman.

Jenže kdo chce zůstat soukromou osobou, kterou nebudou lidé veřejně probírat, případně si z ní dělat drsnou legraci, si nezvolí životní cestu jako dva jmenovaní. V politice ostatně všichni vystupují nikoli jako reálné bytosti, ale jako ztělesněné představy a sny případných voličů a stoupenců.

Klaus i Zeman bývali silnými lídry. Sešlo se víc okolností, které k tomu svého času vedly. Starý zákon začíná výčtem, kdo koho zplodil. Takto viděno lze říci, že politika Zemana zplodil politik Klaus. Ten byl zase výplodem listopadu 1989, přesněji řečeno polistopadového masového vzedmutí nadějí na brzké zbohatnutí.

Dostojevskij by měl velikou radost, kdyby mohl v té době pozorovat většinu české společnosti. Trápil se otázkou, zdali tam, kde není Bůh, je vše dovoleno, a tady by měl skvělý studijní materiál. Místo Boha se dosadily jistoty desetinásobku a místo proroka obsadil Klaus. Tedy pro ty důvěřivější. Podnikavější a méně skrupulózní se jen svezli s Klausem k majetku. Někdo poctivě, ostatní tunely.

Uplynulo pár let od vstupu ODS s Klausem na scénu. Ti, kteří pochopili, že se jich netýká, začali hledat vlastního reka. Stal se jím Zeman. Pak přišlo období, kdy tři pilíře postavení lídra měnily konfiguraci. První, voliči, se vyrovnával. Druhý, podpora velkého byznysu, se nakonec přemístil k Zemanovi. A třetí, přijetí v zahraničí, Zeman dokázal zabezpečit lépe.

Všechno je pryč. Klaus si podkopal zbytky podpory amnestií. Dnes je mimo politiku a řeže to kolem sebe na jednu hromadu s takovou vervou, že připomíná starý vtip: Všichni jsou blázni, jen já jsem letadlo. Zemanovi ubývá příznivců. Využívají ho hlavně podnikatelé, kteří potřebují beranidlo v Číně a Rusku.

V zahraničí je vnímání obou bývalých lídrů jednoznačné. Klause vyloučili z amerického libertariánského pionýra, tedy z Cato Institute, protože vzbuzuje dojem, že mluví z Putinovy kapsy. Zeman ho ale chce jako vždy trumfnout a šíří do světa i představy, které nepřináší ani kremelská propaganda, například včerejší popis demonstrace stoupenců Bandery v Kyjevě.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Oba bývalí lídři stále víc vystupují jako vlastní gumáci. Politickou satiru dnes přináší Kancelář Blaník. V jednom díle se obě postavy sešly. Tonda Blaník položil imaginárnímu Klausovi otázku: „Nechcete to nechat mladším?“ A rezignovaně zopakoval odpověď: „Ne.“

Související témata:

Výběr článků

Načítám