Článek
Lipavský měl na brífinku dvě podoby, v nichž se představil. Když šlo o jedno z témat zahraniční politiky České republiky, viditelně se uvolnil, mluvil ve srozumitelných větách a bylo zřejmé, že hovoří o věcech, které si předtím promyslel. Jakmile se ale, po četných otázkách novinářů, řeč stočila k jeho pobytu před akváriem, začínal působit jako ryba na suchu. Ne že by úplně lapal po dechu, ale valného smyslu jeho odpovědi neměly.
Vybavíme-li si dalšího zástupce Pirátů mezi poutníky k akváriu, Ivana Bartoše, pochopíme, že stále platí pietní plnění Zemanova požadavku, který Bartoš s úctou přetlumočil, tedy aby žádný z kandidátů na ministry nesměl veřejně promluvit o tom, jaké výhrady a ke komu Zeman má. Jsou to přitom výhrady tak nepřekonatelné, že toho, jehož jméno se nesmí říci, ministrem nejmenuje (což sice podle Ústavy sotva může, ale koho to zajímá?).
Plejáda podřízených na nízké židličce před akváriem tak stále více připomíná dědka z Mrazíka, který poslušně říkal: „Už mlčím. Mlčím.“ Stejně tak mlčí Zeman, jenže ten svoje mlčení uvedl slibem, že přes toho vyvrhele, na kterého on na konci klystýrování ukáže prstem, nepojede vlak a vláda buď bude bez tohoto odsouzence, anebo nebude vůbec.
Fialova parta je důsledná a disciplinovaná. Když budoucí šéf měl uzavřít dohodu s prezidentem, že po klystýru přijde kýžený nástup do úřadu, jen nesmí budoucí premiér za žádnou cenu působit jako muž, který v této hře vlastní trumfy, tak budoucí ministři drží basu. Fiala ale trumfy má, neboť prezident nemá co mistrovat kandidáty na ministry, natož je odmítat a zdržovat novou vládu. Prostor tak ovládl Zeman a bude to on, kdo na konci celé frašky vyřkne svůj ortel. Nová vláda se rozhodla předvést jako plastelína, a tak se nelze divit, že se Zemanovi rozzářila očička chutí k modelování.
Pokud se bude v hodinách dějepisu probírat pojem appeasement, tedy ustupování zlu v naději, že možná nakonec bude hodné, může jako příklad posloužit chování Fialova týmu vůči Zemanovi. Ale je to lidské. Podívejte se na toto video. Přítomní diváci také nechtěli podráždit prezidenta Turkmenistánu, protože doufali, že je pak možná jmenuje do funkcí.