Článek
Ale dlouhé bílé vousy mě mimo jiné řadí mezi pamětníky. Dokážu si dobře vybavit, jak mluvili komunističtí hodnostáři před listopadem 1989. Proto bezchybně poznám ozvěny písní bolševických v jakémkoli současném politickém projevu. Musím poděkovat premiéru Andreji Babišovi. Pravidelně mě vrací ve vzpomínkách do let mého mládí a ať už bylo jakékoli, vousy jsem měl tehdy černé a břicho se chovalo slušně, bez pokusů o předbíhání zbytku těla. Uznejte, že je to hodný pán, i když o tom, že mě dojímá, nemusí nic vědět.
V poslední době se ale i při této nevědomosti vynasnažil tak, že jsem jako by cítil, jak z mých beder padají desítky let a záda přestávají bolet. Moc dobře mu to jde. Koukejte, za časů mého mládí se vždycky veřejně nadávalo na zlé kapitalisty. Že můžou vyletět z kůže, aby uškodili socialistickému Československu. Zvláště velkou intenzitu ty nadávky měly poté, co představitelé komunistické vlády neuspěli v jednáních se Západem.
A teď? Premiér po svém krachu v jednání o vakcínách nadává na zlou Evropskou unii, která chce uškodit babišovskému Česku.
Tehdy se vedla kampaň proti opozici vůči husákovskému režimu. Tolik článků bylo o různých představitelích tehdejších nesouhlasících napsáno, tolik slov se na to vyplýtvalo, tolik tvrzení, která neměla nic společného s pravdou.
A teď? Premiér dští oheň a síru na demokratickou opozici, kterou kudy chodí obviňuje z toho, že prý čím hůř pro lidi v Česku, tím líp pro opozici a že ta opozice je ve skutečnosti škůdce, protože působí proti českým zájmům a v té zlé EU má jakési svoje struktury. A že kdyby vládl někdo jiný než Babiš, pak prý „Bůh ochraňuj tuto zemi“. Celý Jakeš, až mi slzička ukápla.
Na závěr hlavní shoda: kdyby dnes všechny hlídala StB, báli by se jí a nekradlo by se, protože když pracoval Babiš v podniku zahraničního obchodu, hlídala je StB, báli se jí a nekradli. Ne prý jako teď. Nedávno o tom vyprávěl.
Představte si, kolika lidem takto vrací Babiš vzpomínky na mládí… Není divu, že ho potom milují jako kostelecký párek.