Článek
Začněme tím, že rozhodnutí Zemana je podle expertů v rozporu se zákonem. Hrad ve svém oznámení říká, že prezident Řád TGM Rychetskému nakonec „neudělí“, jenže on už fakticky udělen byl. Současný šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš je v této věci v médiích citován takto: "Nositelem řádu či vyznamenání se oceněný stává od zveřejnění, tedy od vyvěšení na stránkách Pražského hradu. Ocenění se to samozřejmě dozvídají předem a musí s tím souhlasit."
Bývalý šéf hradního Protokolu Jindřich Forejt je ještě přímější: "Udělení řádu je dokument podepsaný prezidentem a kontrasignovaný premiérem, předání je jen technikálie. Rychetský nositelem řádu je a zůstává."
Jinými slovy: to, že bylo oficiálně oznámeno u příležitosti státního svátku 28.10.2020, že Rychetský je mezi vyznamenanými (ač k předání mělo kvůli epidemii dojít až za rok), znamená, že existuje dokument podepsaný prezidentem, který musel kontrasignovat premiér Babiš. Takže Rychetský je fakticky už vyznamenán.
Zeman by mohl tak nanejvýš odmítnout řád osobně předat, ale rozhodně nemůže nikomu sám o své vůli vyznamenání odebrat, nebo „neudělit“, když už bylo fakticky uděleno. A to ani v případě, že by přesvědčil Babiše, aby stáhl svoji kontrasignaci v případě Rychetského. Podle českého práva může vyznamenání ceněnému odebrat jen soud – to kvůli spáchání trestného činu, podle trestního zákona.
Rozhodnutí Hradu neobstojí ani z věcného hlediska. O zrušení volebního zákona totiž nerozhodoval předseda ÚS Rychetský, ale ÚS jako celek, a to poměrem 11 hlasů pro a čtyři proti. Pokud bychom snad přistoupili na sporný argument Hradu, že toto rozhodnutí poškodilo Českou republiku, pak by z toho tedy mohl být Rychetský viněn tak nanejvýš jen jako jeden z jedenácti ústavních soudců, kteří zvedli ruku pro nález soudce zpravodaje Jana Filipa.
Navíc to, že k rozhodnutí ÚS došlo v době volební kampaně, jak tvrdí Hrad, je částečně výsledkem konání samotného Zemana. Ten vyhlásil termín voleb bezprecedentně brzy, tedy deset měsíců předem.
A učinil tak podle některých ústavních expertů právě proto, aby rozhodnutí ÚS zproblematizoval. Pak ještě napsal ÚS dopis, v němž ho před rozhodnutím zrušit část volebního zákona varoval. Ač v dopise argumentuje ústavními hledisky, mnozí si mohou vzhledem k jeho dosavadnímu konání oprávněně myslet, že mu nejvíc vadí, že zrušení diskriminace menších stran poškodí jeho politického spojence Andreje Babiše.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Vše je to nesmírně trapné. Prezident země se chová jako uražené dítě kvůli tomu, že nesouhlasí s rozhodnutím ÚS, který jednal v souladu se zákonem o věci, která zcela spadá do jeho kompetence. Když už nemůže trestat soud jako celek, chce trestat jeho předsedu. A když už se do toho pustí, všechno navíc zamotá i z právního hlediska. Kdyby byl prezidentem Kocourkova, budiž. Česká republika ale aspiruje na to být slušnou ústavní demokracií.