Článek
Stačí nepatrný výrok či přešlap proti politické korektnosti a proti redaktorovi, profesorovi nebo i celebritě zorganizuje levice internetovou bouři (shit storm) a žádá jeho hlavu, vyhazov a vyřazení z veřejného prostoru. Nejznámější signatářka prohlášení proti vnucované ideologické jednotě je J. K. Rowlingová, matka fiktivního Harryho Pottera, rozzuřila zastánce transgenderu, jestliže za určující pohlavní znak považuje biologii, nikoli subjektivní pocity. Zhruba sto redaktorů nakladatelství Bloomsbury, požádalo vedení firmy, aby odmítlo vydat její knihu.
Proč je dnes na Západě ohrožena svoboda slova, tolerance odlišného názoru, její pilíř a sláva? Jak se stalo, že zanikla akademická svoboda univerzit a na veřejnosti se kádruje, obviňuje, peskuje, mustruje a dokonce se zavádějí kurzy na převýchovu podvědomého či nevědomého rasismu. „Tvrzení, že rasismus (v Anglii) neexistuje, je rasistické!” Příčinu ideologické nesnášenlivosti umírnění liberálové manifestu bohužel nevysvětlují a dokonce naznačují svou bezmocnost.
„Očekávali jsme útok na svobodu od pravicových radikálů, cenzura ale zasáhla celou kulturu, vznikla móda ostrakizovat (vylučovat) a veřejně dehonestovat (zostuzovat) za nepřijatelné názory a zužovat složité morální a politické problémy na zaslepenou jisto-tu. Místo reformy vedoucí našich institucí v panice couvají a vynáší zbrklé a neúměrné tresty.” (Harper’s Magazine)
Popis je přesný, důvody naznačené, boj ideologické fronty totiž nastoupil z levého křídla a nakazil dnešní liberalismus a ti umírnění jen bezmocně požadují svobodu klasického liberalismu. Příčiny krize jsou pro levici velmi nepříjemné, museli by kálet do vlastního hnízda.
I naši komentátoři prozrazují bezradnost. Petr Fischer (Aktuálně.cz) viní internet. „Tak dlouho jsme usedali k sociálním sítím a pouštěli se do velkých i malých kulturních válek, až jim s notným potěšením propadl celý západní svět. Jako by lidem chybělo místo, kde se mohou destruktivně vyřádit, a když konečně dostali k dispozici virtuální prostor, zjistili, že v něm je možné skoro všechno. A prakticky bez limitů. Nekonečné přestřelky o kulturní hodnoty a momentální i věčný smysl dějin se ale ze sítí rychle převalily zpět do fyzického světa. Padají sochy, upravují se filmy, přepisují knihy. A ničí kariéry i osobní životy. Slova bolí a zraňují, šíří se nenávist až za hrob.”
Jistěže z dávných tištěných novinách šéfredaktoři vyřazovali pomlouvačné nebo evidentně praštěné názory, ale že by nesmírná kakofonie názorů a sprosté výpady na internetu zavedly institucionální politicky korektní cenzuru?
I Petr Koubský (Deník N) mlží: „Tolerance se nedá nařídit shora, ani vynutit povinným korektním vyjadřováním. Mladí lidé v aktivním věku, mileniálové, vyrostli na Západě ve společnosti, která dosáhla značných úspěchů hmotně, morálně, politicky. Tyto úspěchy pokládají za samozřejmé a chtějí jít dál, jako to chtěla každá generace před nimi. Starší lidé nechápou, jak může někdo tolik pohrdat tím, co oni vybojovali. Těm nestačí mírný liberální pokrok v mezích zákona. Chtějí velkou změnu a chtějí ji hned. Chtějí jít zkratkou. A nechtějí další léta zdlouhavých diskusí, v nichž se na lékárnických vahách poměřuje, kdo má o chloupek pravdy víc. Proč vyvažovat, když je každému myslícímu člověku jasné, co je správné. Proč popřávat sluchu těm, kdo lžou a škodí, když víte, kde je pravda. A hlavně: proč ztrácet čas s detaily a výmluvami, když je na světě tolik nespravedlnosti, kterou je třeba napravit hned teď! Vždyť jde o životy. Nečekejme, pojďme do akce, maličkosti dořešíme potom.”
Takže generační konflikt a sytá generace materiálně a morálně úspěšné civilizace zuří a hlásá revoluci, hodlá zničit starý svět a vybudovat nový. Menšiny celého světa spojte se. Zničme legitimitu multietnického národa, zrušme minulost a kapitalismus od Marxe a Lenina ztotožňovaný se západní civilizací, pryč s náboženstvím a demokracií názorů.
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.
Snad by neškodilo poučení z dějin. Existují dvě formy fašismu, nacionální socialismus a internacionální socialismus, ten po pádu Sovětů bohužel nezanikl a dnes opět zvedá hlavu, neboť lidé potřebují víru.