Článek
Demise premiéra Dmitrije Medvěděva byla nečekaná. Putin jeho vládu v projevu nijak nekritizoval, jen vytyčil velmi ambiciózní plán podpory rodin, podle kterého se mají navýšit rodičovské příspěvky i příspěvky po narození dětí, aby zejména vícečetné rodiny snáze získaly byty, což mají usnadnit i půjčky. Jeho projev plný slibů zněl jako v dobách socialismu, jen ty zářné komunistické zítřky v něm chyběly.
V druhé půlce pak Putin mluvil o změnách ústavy, kdy se vyslovil proti sepsání nové, ale byl pro úpravy stávající. V té by nově mohlo být zakotveno, že mezinárodní právo by bylo možné v zemi vymáhat jen v případě, že není v rozporu s ruskou ústavou. To už de facto platí. Podstatnější byl druhý bod, který by zpřísnil podmínky zastávání nejvyšších funkcí v politice a v soudnictví. Nově by nesměli být voleni nebo dosazováni lidé, kteří mají i zahraniční občanství nebo trvale žijí v zahraničí. Kandidát na ruského prezidenta by musel žít v Rusku ne posledních deset let, ale pětadvacet. Putinovi jde o to, aby klíčové posty v politice a na soudech zastávali lidé, kteří jsou spojeni s životem v Rusku. Z projevu bylo jasné, že toto nařízení má bránit oligarchům, aby se pokusili získat zpátky moc. Většina z nich totiž dlouhodobě žije v zahraničí a mnohdy mají dvojí občanství. V projevu ocenil Putin sám sebe, když uvedl, že se podařilo zabránit oligarchizaci země.
Přestože Putin mluvil o možných úpravách ústavy, jako by se mělo teprve rozhodovat, zda se vůbec uskuteční, ukázalo se, že vše bylo připraveno. Záhy poté oznámila příslušná komise, že se bude změnou ústavy zabývat, a Medvěděvova vláda podala demisi s tím, že změna ústavy představuje významný zásah do fungování země a rovnováhy moci. Putin se vyslovil pro rozšíření moci parlamentu, prezident by nově měl jmenovat premiéra a ministry silových resortů včetně vnitra a obrany po dohodě s parlamentem.
Z navrženého kandidáta na premiéra je jasné, že začala obměna vedení. Právník Medvěděv je jen o rok starší než navržený nástupce, 53letý Michail Mišustin, ten však jako schopný ekonom vedl deset let ruskou federální daňovou službu, což ukazuje, jak velký důraz bude kladen na daně a hospodářství.
Zůstává však otázkou, zda bude schopen plnit ambiciózní Putinův plán, který si podle bývalého ministra Alexeje Kudrina vyžádá ročně až 500 miliard rublů (asi 183 miliard korun). Nízkou porodnost ovšem Rusko řešit potřebuje. Pokud by se nezměnila, byl by ohrožen nejen rozvoj země, ale také důchodový systém. I když to Putin přímo neřekl, z jeho slov o zachování charakteru Ruska a návrhů, kdy se mají více podporovat i rodiny se dvěma nebo jedním dítětem, plynulo, že se také obává dalších demografických změn. Postupně totiž ubývá Rusů, kteří tvoří čtyři pětiny obyvatel, na úkor ostatních etnik včetně těch muslimského vyznání, která mají více dětí. Počet muslimů v zemi stoupl na deset milionů, tedy 6,5 procenta, a jde o druhé nejpočetnější vyznání po pravoslavných křesťanech, jichž je 41 procent.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
Zatím však není jasné, zda Putin už má svého nástupce a jestli ho vůbec hledá. I když tvrdil, že Rusko by mělo zůstat prezidentskou republikou, řekl, že by se nebránil návrhu, aby do funkce prezidenta mohl být člověk zvolen jen dvakrát, protože střídání ve vedení pomáhá rozvoji země. Možná že Putin chystá stejnou rošádu jako v roce 2008, kdy se stal na čtyři roky předsedou vlády, a proto posiluje moc parlamentu.