KOMENTÁŘ: Trump nechal prostor v Sýrii Rusům a Teheránu – Alex Švamberk

Ani přerušení ofenzívy na pět dní nic nemění na tom, že USA v oblasti ve skutečnosti vyklízejí pozice a otevírají prostor režimu Bašára Asada i Rusku a taky Íránu.

Trumpovo rozhodnutí stáhnout americké vojáky od syrsko-tureckých hranic, aby od nich mohla Ankara vytlačit kurdské milice YPG/SDF, které pomáhaly Američanům porazit Islámský stát v Sýrii, nese za pouhý týden trpké plody. Ukazuje se, že si v Bílém domě vůbec nedokázali představit, co může nastat.

Ankara se navzdory americkým výhrůžkám nedržela při zdi a snažila se co nejrychleji ovládnout tisíce kilometrů čtverečních území u svých hranic. Postup jí podporované syrské milice SNA už vyhnal nejméně dvě stě tisíc obyvatel. Lidská práva jdou stranou, civilních obětí je už přes 70, více než dvacet z nich jsou děti. Příslušníci Turky podporované milice brutálně zavraždili kurdskou političku Havrin Chalafovou.

Chaosu okamžitě využili radikálové z Islámského státu, které Kurdové přestali pečlivě střežit a pár set jich uteklo, což rozhodně není dobrá zpráva ani ne rok poté, co se podařilo kurdským milicím YPG/SDF vyhnat Islámský stát z poslední vesnice, kterou držel.

USA dalo hodně práce Turky přibrzdit. Erdogan je odhodlán si to s kurdskou milicí YPG/SDF, kterou považuje za teroristickou, definitivně vyřídit. Otevřené hlásal, že ho nikdo a nic nezastaví a na žádné příměří nepřistoupí. Až když Spojené státy musely na poslední chvíli vybombardovat sklad vlastních zbraní, které nestačily při stahování odvézt, tak Turecko souhlasilo s přerušením ofenzívy na pět dní, aby mohli američtí vojáci odejít. I kdyby už Turecko ofenzívu neobnovilo, získaná území mu už těžko kdo vezme.

A i kdyby Washington zabránil Turkům v další ofenzivě, rozhodně to nebude on, kdo slízne smetanu. Už ukázal svou slabost. Ze situace kromě Erdogana naopak těží režim Bašára Asada a Rusko.

Kurdové sice nebyli žádnými velkými přáteli Asadova režimu, který proti nim mnohokrát tvrdě zasahoval, ovšem dali mu přednost před tureckými pochopy. Dohodli se s Damaškem, že umožní syrské armádě vstoupit na území, které měly pod kontrolou kurdské milice YPG/SDF. Syrská tisková agentura SANA tak mohla chrlit zprávy, kde všude už jsou syrští vojáci. Exilová organizace SOHR monitorující dění v zemi ovšem upozornila, že na mnohých místech jsou ruské jednotky. Své pozice tak upevnil nejen Bašár Asad, který rozšířil území svého vlivu, ale také Moskva, které Američané v Sýrii zbrkle vyklidili pozice kvůli Trumpově touze stáhnout americké vojáky, aby splnil svůj předvolební slib a ještě ušetřil.

Spojené státy za to platí vysokou cenu. Kurdové sice nebyli žádní beránci a sledovali své vlastní cíle, ale byli schopní a plnili zadané úkoly. V boji proti Islámskému státu taky ztratili deset tisíc mužů, zatímco jiné skupiny hned po ukončení výcviku prodávaly americké zbraně radikálům.

Neprozřetelný americký postup má však ještě jeden vážný důsledek. Spojencem Damašku není jen Moskva, ale také Teherán, jehož jednotky bojují po boku syrské armády. Vytlačením Kurdů se mu otevírá cesta pro snadnou dopravu zbraní do Libanonu, kde podporuje mocné šíitské hnutí Hizballáh. Kurdské milice byly jednou z posledních překážek na této cestě.

Turecko sice soupeří s Íránem o moc v oblasti, ale dává mu přednost před Saúdskou Arábií, z čehož může Teherán těžit. Írán je přitom jedním z hlavních nepřátel USA v oblasti. A Trump vypověděl dohodu o íránském jaderném programu nejen kvůli tomu, že nepostihovala íránský raketový program, ale také kvůli tomu, že se Írán zapojoval do konfliktů v dalších zemích a rozdmýchával tam napětí. To mu nyní půjde ještě snáz.

Americký prezident tak vrazil nůž do zad nejen Kurdům, ale také svému hlavnímu spojenci v oblasti – Izraeli. Ten se nejvíc obává sílícího íránského vlivu a v Sýrii pravidelně bombarduje íránské základny.

Spojené státy přitom kvůli íránským hrozbám posilují po útocích na íránskou rafinérii a sestřelení svého dronu v Hormuzském průlivu své jednotky v Saúdské Arábii.