Článek
Co zaujalo, byl akcent na slučování české politické scény. Ve zprávách skutečně defilovaly různé postavy – zpravidla se specificky kostěnými brýlemi moderního designu (Pekarová, Fiala, Farský) – a více či méně nadšeně hovořily o slučování „demokratických“ sil do dalších bojů.
Zda byl motivem étos z Letné a snaha plnit zadané úkoly (lidovci dokonce měli na internetu grafiku, „jak plní zadání“), přirozená potřeba soustředit politické síly stejného obsahu blíž k sobě nebo, dle zlých jazyků, předsmrtná slučovací křeč, bych mohl nechat na čtenářích, ale komentátor musí komentovat. Podle mne je to za b.
Politické strany vznikají na základě hájení nějakých hodnot, z čehož pak vzniká program. Nebo také zanikají, pokud původní program hájit přestanou nebo po něm není ve společnosti žádná poptávka.
V české společnosti zejména mezi mladší generací je poptávka po klimatické politice. Což má i mainstreamovou podporu. Skutečně když se vám třeba nelíbí vojenské zátarasy na vánočních (tedy čím dál častěji „zimních“, nikoli křesťansky vánočních) trzích západních měst a hrůzná bezpečnostní situace tamtéž – tak strašíte a manipulujete a tak.
Kdežto vykládat, že máme sedm let času a pak už se klimaticky usmažíme a přiletí Ptuluhu, pán temnot, jest zcela v pořádku a vědecká rada Univerzity Karlovy to projedná a zohlední. Například.
V české společnosti si část lidí myslí, že národní státy jsou jen trapná historická přežitá fikce a musíme zachránit miliony Afghánců, Syřanů a Eritrejců před jejich vlastním stylem života. Že savci mají 67 pohlaví a máme to vyučovat děti ve školách. Že hlavním úkolem politiky je ochrana všech myslitelných menšin, a nikoli většiny.
Jo, po tomto všem existuje poptávka. Poptávka štědře dotovaná z ciziny i našeho rozpočtu. Hájit tyto hodnoty (já jsem proti všem z nich) bolí nejméně a vyžaduje nejmenší odvahu. Jen si troufnu předpovědět, že se to bloku TOP–ODS–STAN–KDU–zelení a spol. nemůže povést.
Protože všechny tyto atributy (nechuť k národnímu státu; internacionalismus; rozvrat tradičních hodnot a pokrokářství; nechuť k lidem, kteří jsou činorodí a nechtějí státní zásahy a dohled; nechuť ke všemu starému) již dávno hájí s velkým počtem poslanců strana Pirátů. S výhodou mládí, větší vůle k moci, jednotností. A nemusí se zoufale ohlížet na vlastní historii, zbytky svého desítky let starého programu, a ztrácet tak drajv.
Opravdu, jestli je pro vás eurozóna dovršení požadavků studentů 17. listopadu z roku 1989, největší problém republiky jsou homoadopce a tak všelijak podobně, pak zahoďte ty brejle a běžte poprosit Bartoše s Michálkem o flek.
To však nenastane, protože Bartoš by vzal jen Feriho s Čižinským, takže scéna zůstane roztříštěná a bude narážet na pragmatický blok staré levice v moderním marketingovém hávu – vládnoucí ANO.
Stran a lídrů bude hodně, skoro k nezapamatování. Don Giovanniho sluha Leporello míval kvůli přehledu tisíců dam obrázkový notes (mám rád tu árii), ale nakonec se scéna pročistila a zlo a nadutost se propadly do pekel.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
K pročistění české politické scény dojde rovněž.