Článek
Macron to za své výroky schytal, byť ledacos z toho, co řekl, byla pravda. Rozhodně nebylo od věci, když říkal, že se Evropa bude muset spoléhat více na sebe. Vždyť americký prezident Donald Trump se od svého zvolení k alianci nestavěl nijak kladně a zpochybňoval i platnost článku 5 o tom, že se napadenému státu má přijít na pomoc, popřípadě to podmiňoval plněním výdajů na obranu. Ty už rostou, byť stále u mnohých nedosahují povinných dvou procent HDP.
K jednotě nepřispíval ani přístup Turecka, které si koupilo ruský protiraketový systém S400 a chtělo, aby mu byla schválena jeho operace v Sýrii a aby kurdské milice YPG, které bojovaly proti Islámskému státu, byly označeny za teroristické, jinak nepodpoří obranu Pobaltí.
Ne že by to v Londýně nejiskřilo, jenomže realita a nové hrozby donutila všechny k ústupkům. NATO se nakonec shodlo na obranném plánu pro Polsko a Pobaltí, který chtěla Ankara vetovat, koza tedy zůstala celá, ale turecký vlk se nenažral. Milice YPG nebyly označené za teroristické, na druhou stranu se ale Turci žádné velké kritiky nedočkali.
Kanadský premiér naštval Trumpa, internet se baví
Terorismus ve všech formách byl označen za přetrvávající hrozbu, ovšem obecně, jmenován byl jen Afghánistán, byť syrský Idlib zůstává baštou islámských radikálů, kteří se aktivizují i v Africe.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při představování závěrečného devítibodového komuniké zdůraznil, že došlo k dohodě o nových hrozbách včetně kybernetických. Jako hrozba byla nově zmíněna i migrace a poprvé za ni byla označena i Čína, jejíž mocenské ambice už neohrožují jen region, byť je rostoucí vliv Pekingu současně brán i jako příležitost. Macron se svou větší vstřícností k Číně a k Rusku neuspěl.
Text vyzdvihuje aktuální hrozby ze strany pokračujících ruských agresivních akci proti euroamerické bezpečnosti. Nově definuje vedle moře, vzduchu a země i kyberprostoru ještě páté bojiště - vesmír, což odsoudilo Rusko.
Čtení to příjemné není, vyvážený text působí skoro jak ze studené války, ale důležité je, že v závěrečném devítibodovém komuniké bylo zdůrazněna solidarita, transatlantická vazba mezi Evropou a Severní Amerikou a „vážný závazek, který je v článku 5 Washingtonské smlouvy, že útok na jeden alianční stát by byl považován za útok na nás všechny“.
NATO posílí obranu Pobaltí a Polska, upozorňuje i na vliv Číny
Aliance spory nepřekonala, Turecko dál sleduje své cíle a přetrvává i napětí mezi západoevropskými členy a Trumpem, který se soustřeďuje na vlastní zájmy, tedy čelit Číně a nevydávat tolik na NATO. Aliance však dokázala zaujmout realistický postoj a spory zbytečně nevyhrocovat, takže se Macronův výrok o mozkové smrti nepotvrdil. Šlo spíše o mozkovou příhodu.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
A to je dobře, Rusko i Čína si dobře uvědomují, že jednotné NATO představuje hráz pro jejich expanzivní nápady.