Článek
Konkrétně Zeman v TV Barrandov v prosinci 2018 prohlásil: „Doufám, že neprozrazuji jiné státní tajemství než tajemství o neschopnosti BIS. Za šest let není jediný údaj o tom, že by se podařilo odhalit byť jen jediného ruského nebo čínského špiona.“
BIS Zemanovu urážku s grácií přešla, strpěla i opakované odmítání prezidenta jmenovat do hodnosti generála jejího ředitele Michala Koudelku. Pokračovala prostě bez silnějších reakcí ve své práci. A před několika týdny konfrontovala naše nejvyšší politiky s jejími výsledky: odhaleními, že ruské tajné služby stály za explozemi ve Vrběticích v roce 2014. Tato odhalení potvrdil i nejvyšší státní zástupce a Policie ČR.
Následovalo vyhoštění osmnácti ruských agentů s diplomatickým krytím. Kdyby se pan prezident, který tvrdí, že BIS neodhalila jediného ruského agenta, chtěl náhodou podívat na jejich jména, byla zveřejněna. Stejně tak jména ruských agentů, kteří stáli za útokem ve Vrběticích. A britský portál Bellingcat zveřejnil jména dalších, kteří se v roce 2014 v době vrbětického útoku čirou náhodou pohybovali po České republice. Kdo je tady čučkař?
Ještě pikantnější je, že se pan prezident posledními dny promlčel. Jmenoval sice do funkce nového ministra zahraničí, který se v prvních dnech ve funkci bude s kauzou Vrbětice intenzivně potýkat, ale Zeman k tomu nic neřekl. Jen rozšafně promluvil o národních zájmech a o své oblíbené postavě: vrátném Matěji z knihy Zákony profesora Parkinsona. Vyjádří se prý v neděli.
Jeho podivná reakce leccos naznačuje. Vždyť dlouhodobě hájí ruské zájmy v České republice, a ty se nyní bortí jak domeček z karet.
Kolik úsilí přitom Zeman vynaložil, aby vyšel vstříc kupříkladu ruským tvrzením, že se u nás vyrábí nervový jed novičok poté, co jím ruští agenti otrávili bývalého ruského agenta Sergeje Skripala ve Velké Británii! A nedávno se dokonce snažil získat přístup ke jménům ruských agentů u nás a k seznamu živých kauz vyšetřovaných BIS. Proč?
Do prezidentské kanceláře dokonce nechal před časem přivést bývalého agenta BIS, jehož hlavním úkolem bylo najít „špínu“ na Koudelku. Tu pak prezident s pompou předal premiérovi, který ovšem evidentně usoudil, že jde jen o balast, a Koudelka tak dál zůstal ve funkci.
To všechno mnohé ponoukne k otázce, zda pan prezident o vyšetřování ruské účasti v explozích ve Vrběticích, které jistě nezačalo před pár měsíci, jako jeden z nejvyšších ústavních činitelů nevěděl už nějakou dobu. Jeho opakované útoky na BIS se totiž ve světle nových informací ze všeho nejvíc jeví jako snaha cosi, co se mu na práci BIS nelíbilo, za každou cenu zastavit.
Ať už je důvod prezidentova mlčení jakýkoliv, jisté je, že hlavu státu máme i od toho, aby v největší bezpečnostní a zahraničně-politické krizi od vzniku samostatného státu nemlčela. Vláda i obě komory parlamentu by se tudíž měly zamyslet, zda je Zeman ještě vůbec způsobilý vykonávat svůj úřad. A BIS by nám možná mohla prozradit, jak dlouho pan prezident o vyšetřování vrbětické kauzy vlastně věděl. Mnohé by to objasnilo.