Článek
Začněme trochu ze široka. V našem současném světě plném konfliktů se čím dál více upouští od tradičního způsobu válčení zbraněmi. To však neznamená, že by chuť válčit ustala. Pouze se změnily prostředky a válečná pole. Dnes se války přesunuly na ekonomická a informační válečná pole. Jednou z možností, jak dnes vést válku, jsou právě úrokové sazby. Ty ovlivňují sílu měny a odvozeně i kapacit exportu a importu.
Česká ekonomika a česká koruna jsou tak malé, že souboj mezi Čínou a zbytkem světa na tomto poli nemůžeme ovlivnit. Kde však krok ČNB může zasáhnout, je diskuze v jiných zemích o zvýšení sazeb. Příklady táhnou, jak jsme si mohli všimnout ve výměně mezi guvernérem ČNB a současnou ministryní Schillerovou.
Za poslední dobu svoje sazby zvýšily Kolumbie, Mexiko, Norsko a Brazílie. Naopak své sazby zmenšilo Dánsko a Turecko. Těžko lze z tohoto výběru vyvozovat, které země jsou zaostalé a které nejsou. Spíš to vypovídá, že každá země má svůj vlastní kontext a hlavně svoji suverenitu v otázce monetární politiky. A toho bychom si měli vážit.
V Evropské unii se ozývají hlasy z Nizozemí a Německa, že by sazby na euru měly být pozitivní, protože aktuálně dlouhodobě poškozují střadatele v těchto zemích. Avšak zvýšení bude těžké prosadit, protože by to automaticky poslalo do problému silně zadlužené jižní státy, kterým by razantně stouply náklady na obsluhu dluhu.
Americká odborná veřejnost tlačí na Fed, aby zvýšil úrokové sazby. Tím by aspoň snížil dopad inflace. Fed sice argumentuje, že inflace je vyšší, než očekával, a měl by tedy konat, zároveň však dodává, že na zvýšení sazeb nepřišel čas, protože nezaměstnanost v USA je větší než před krizí. To není případ ČR, protože nyní máme nezaměstnanost 3,6 %.
Jako každá věc na světě, mají i nízké úrokové sazby své pozitivní i negativní stránky. Nízké úrokové sazby jsou velmi výhodné z krátkodobého hlediska, kdy pomáhají stimulovat ekonomiku. Firmy a lidé si mohou levně půjčit peníze, a tak je investují nebo za ně nakoupí zboží. Levné peníze se projeví na ekonomickém růstu.
Nevýhody nízkých sazeb jsou především z dlouhodobého hlediska. Ničí mentalitu střadatelů. V době nízkých úrokových sazeb a vyšší inflace se absolutně nevyplácí spořit a vytvářet si zásoby na horší časy. Naopak, nejlépe je na tom ten, kdo má dlouhodobou půjčku na malý úrok. Negativním efektem levných peněz je přežívání takzvaných zombie firem. Tedy firem, které by za normálních okolností zkrachovaly, avšak díky levným úvěrům jsou schopny svoji činnost refinancovat. Ekonomika, ve které nedochází ke Schumpetrově kreativní destrukci, zaostává a zastarává. Znovu opakujeme, že tyto dopady se projeví až za delší čas.
Kouzlo nízkých úrokových sazeb má také svoji politickou rovinu. Jelikož nízké úrokové sazby upřednostňují krátkodobý zisk nad dlouhodobými nevýhodami, stal se z nich oblíbený nástroj politiků. Umožní jím dosáhnout výsledků hned, avšak důsledky tohoto rozhodnutí budou řešit až jejich nástupci. Není divu, že všichni politici u moci jsou zastánci nízkých úrokových sazeb. Tyto sazby jim zajistí kýžený ekonomický růst v podstatě bez práce. Z toho jasně vyplývá, že kdokoliv vyhraje příští volby, bude znovu tlačit na ČNB, aby sazby snížila anebo opustila myšlenku na jejich zvyšování. Z mého pohledu drobného střadatele si však přeji, aby si ČNB zachovala co největší nezávislost, ustála politické tlaky a řídila měnovou politiku ku prospěchu dlouhodobých národních zájmů.