Článek
Co se týká argumentu uchování hodnoty, tak v tomto ohledu není česká koruna premiantem. Od roku 1999 se snížila hodnota české koruny o 46 % vlivem inflace, kterou řídí Česká národní banka. Pro srovnání euro za stejnou dobu přišlo o 39 % své hodnoty.
Dlouhou dobu jsme si alespoň mohli dovolit utrácet více za zahraniční zboží a služby, neboť koruna vůči euru kontinuálně posilovala. To ale teď vlivem intervencí ČNB také neplatí.
Symbolem stability rovněž koruna není. Koruna podléhá velkým výkyvům dle toho, jak se spekulanti v podobě velkých zahraničních finančníků vyspí. Kurz koruny vůči ostatním měnám tak nemusí vůbec odrážet ekonomické faktory.
Naproti tomu spekulovat proti společné evropské měně je skoro nemožné. Kurz eura tak naopak odráží hospodářskou situaci eurozóny, což v dlouhodobém horizontu pomáhá podporovat ekonomický růst.
Tolik tedy k emocím. Vzhledem k tomu, že na nich není možné postavit racionální diskusi, tak jsem vyzval na Žofínském fóru k zahájení zásadního jednání mezi nejvyššími představiteli státu o termínu přijetí eura.
Ano, skutečně o termínu přijetí eura. Samotný fakt, že euro přijmeme, totiž vyplývá z našeho závazku, který jsme přijali svým vstupem do EU a který také stvrdili občané v referendu.
Pro takovou diskusi je nyní ideální doba. Situace v eurozóně se oproti stavu před dvěma či třemi lety výrazně stabilizovala a ani tato krize nijak výrazně neovlivnila integrační proces. Letos přijala euro Litva, loni Lotyšsko. Společná evropská měna tak stále zaručuje větší stabilitu než jakákoli jiná národní měna.
Netřeba zdůrazňovat, že euro je také často pomyslným jazýčkem na vahách při rozhodování o mezinárodních investicích. Ne že bych přátelům ze Slovenska jejich investice nepřál, nicméně kdyby Česká republika euro již měla, tak jsem si skoro jist, že část z investic, které původně směřovaly na Slovensko, by nakonec skončila u nás a dávaly by práci českým zaměstnancům.
Argumentem odpůrců přijetí společné evropské měny je rovněž nesourodost států v tomto euroklubu. Ano, skutečně tomu tak je. Ale jaký jiný důkaz toho, že evropská měna dokáže fungovat i s tímto omezením, požadují, než to, že euro dokázalo přežít největší hospodářskou krizi od druhé světové války. Měnové zóny se v historii rozpadaly z mnohem menších příčin a kvůli malicherným záminkám. Euro vydrželo. Aspektů přijetí společné měny je mnohem více.
Od pohledu na to, zda chceme být ve středu Evropy nejen geograficky, ale i politicky, až po velikost transakčních nákladů, které jsou spojeny s vlastní měnou. Ať už se jedná o podniky, které musí udržovat více měnových účtů či se zajišťovat proti změnám kurzu – z důvodů tržních nebo z důvodů pohnutek ČNB, nebo jednotlivé občany, kteří si chtějí na dovolené u moře odpočinout a ne se starat o výměnu korun na eura.
Z tohoto důvodu bych rád tyto a mnohé další otázky prodiskutoval s premiérem, ministrem financí a se zástupci centrální banky. Na Slovensku existoval ohledně přijetí eura konsenzus všech ústavních činitelů a politických špiček. Nevím, proč bychom toho neměli být také schopni.