Článek
Rozhodnutí ÚS lze jistě kritizovat kupříkladu kvůli tomu, že přišlo až po více až třech letech od podání podnětu. Nebo se lze pozastavit nad jeho načasováním osm měsíců před volbami, což koneckonců udělali i někteří ústavní soudci ve svém disentním stanovisku.
Reagovat ale na rozhodnutí tvrzeními, že ÚS ztratil zábrany a snaží se ovlivňovat politickou situaci v zemi, nebo že republiku neřídí lidmi volení zástupci ale ústavní soudci, popřípadě, že jde o další pokus odstranit z politiky Babiše, je v podání premiéra země zcela za hranou. O osobním útoku na předsedu ÚS Pavla Rychetského ani nemluvě.
Vyznamenala se i ministryně spravedlnosti Marie Benešová, která dokonce naznačila, že soudci, kteří hlasovali pro zrušení částí volebního zákona, dostali za své rozhodnutí něco přislíbeno. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová mířila přesně, když vyzvala Benešovou, ať svá slova buď prokáže, anebo odstoupí.
Což nás přivádí k úvaze nad tím, co skutečně otřásá důvěrou občanů v politický systém. Mnohem více než rozhodnutí ÚS, které ruší nerovnost v soutěži politických stran, jsou to prohlášení, jako jsou ta Babišova nebo Benešové. Vyjevují nejen pohrdání ústavní dělbou moci, ale i skutečnost, že tito politici preferují taková pravidla politické hry, která vyhovují především jim. Nikoliv taková, která měří stejně všem aktérům na politickém kolbišti. Nesmí jim to kazit ani nejvyšší soudní instance v zemi.
Ústavní expert Marek Antoš v ČT naznačil, že na to, aby věci zůstaly, jak jsou, možná vynaložil nemalé úsilí i Babišův spojenec prezident Zeman.
Termín konání voleb vyhlásil už deset měsíců před jejich konáním , což je bezprecedentně brzy. Učinil tak nejspíš právě proto, aby odradil ÚS od vydání chystaného rozhodnutí. Když viděl, že to nezabralo, napsal soudu ještě dopis, v němž ho před rozhodnutím zrušit části volebního zákona varoval.
Úvaha dává smysl. Zeman je spojencem Babiše. Dokonce už dopředu avizuje, že bude výsledky voleb interpretovat po svém tak, aby mohl znovu Babiše jmenovat premiérem. Rozhodnutí ÚS, které ruší neoprávněné volební výhody pro velké strany, jako je ANO, mohlo tyto plány ohrozit. Vždyť podle odborníků by ANO při svém volebním výsledku ve výši zhruba 30 procent získalo v minulých volbách až o 15 mandátů méně, kdyby se voličské hlasy přepočítávaly na mandáty férově.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Ale zpět k důvěře občanů v politický systém. Jen těžko jí otřese rozhodnutí ÚS , které narovnává podmínky politické soutěže. Zato jí rozhodně otřesou nehorázné výroky premiéra a dalších politiků z okolí hnutí ANO, anebo dokonce i prezidenta země, pro které je férová politická soutěž evidentně jen přítěží v jejich mocenských hrách.
