KOMENTÁŘ: Chráněný účet pomůže ze spirály dluhů - Patrik Nacher

V praxi dojde k narovnání práv a nároků mezi dlužníky a věřiteli. Paralelně s tím se sníží riziko toho, že dlužník spadne ještě hlouběji do dluhové pasti. Pokud vše půjde dobře, novela Občanského soudního řádu umožňující vznik chráněných účtů, začne platit v lednu 2021.

Ano, dluhy se mají platit, nicméně systém, který setrvačností zákonů z minula, dělá z dlužníků ještě větší dlužníky, nepomáhá nikomu – dlužníkům, věřitelům ani státu. Zákony postupně měníme (zákon o spotřebitelském úvěru, několikrát novelizovaný tzv. insolvenční zákon, snížení tarifů u advokátů a exekutorů, energetický zákon, novely exekučního řádu atd.) a tím kultivujeme a narovnáváme toto prostředí.

Aktuálně se ve Sněmovně řeší novela exekučního řádu. V médiích se sice nejvíce píše o tzv. teritorialitě exekutorů, ale myslím, že tam jsou důležitější návrhy, které řeší právě minulost – zastavování marných exekucí, humanizace mobiliárních exekucí, časově limitovaná možnost se zbavit dluhů vůči veřejným institucím zaplacením jistiny či zavedení tzv. chráněného účtu (v této věci se roky angažuje Kateřina Valachová). U něho bych se rád na chvíli zastavil.

S největšími potížemi se potýkají zejména ti dlužníci, kteří mají více než jednu exekuci u více exekutorů. Jeden jim u zaměstnavatele obstaví mzdu, druhý obstaví účet, na který už v daný moment chodí pouze nezabavitelná částka garantovaná zákonem. Prokázat, že exekutor nemá na peníze nárok, může trvat i několik měsíců. Dlužník se tak ze dne na den ocitá zcela bez prostředků a mnohdy i v existenční nouzi. Většina postižených se uchýlí k další půjčce, což vede k dalšímu zadlužení a tedy k nekonečnému splácení. Takoví dlužníci se pak uchylují do šedé zóny a ve výsledku pak dochází k tomu, že jakékoliv změny zákonů se jich už nedotýkají. Poškozeni jsou pak logicky i věřitelé a stát. Data ukazují, že nejde o marginální situaci. Reálně se tento problém týká desetitisíců lidí.

Správně nastavený chráněný účet může pomoci řešit tento letitý problém tuzemského exekučního byznysu. Pokud novela zákona projde, dlužník si v bance – kde má svůj obstavený účet – zažádá o zřízení nového, chráněného účtu. O jeho existenci bude informován soud i příslušní exekutoři. I pro ně má existence chráněného účtu výhody: mohou nahlédnout do výpisu a zkontrolovat kolik a jaké peníze na účet chodí. To řeší ochranu dlužníků, zároveň se omezí odklánění prostředků z exekuce a poškozování věřitelů. Jak? Institutem chráněného účtu zvyšujeme pravděpodobnost, že dlužník zůstane v systému – on bude mít jistotu, že nepřijde o všechny prostředky a věřiteli se budou postupně vracet jeho peníze. To druhé pak logicky neplatí v momentě, kdy dlužník utíká do šedé zóny.

Pokud by se dlužník rozhodl na chráněný účet převést i jiné peníze, vystavuje se sankcím. Jejich výše je odstupňována podle konkrétního porušení pravidel. Pokud by si dlužník na účet například poslal peníze z prodeje automobilu, mohl by mu být účet dočasně zablokován. Dalším benefitem chráněného účtu je, že by se cena za jeho vedení neměla lišit od poplatku za vedení běžného účtu v dané finanční instituci. Zatímco dnes jsou poplatky u účtů, na kterých je vedena exekuce, v řádech stokorun měsíčně.

Vznik chráněného účtu má podporu napříč politickým spektrem, neboť je to jednoduchý a účinný nástroj s reálným pozitivním dopadem na situaci dlužníků a splácející perpetuum mobile. Je to krok, který v konečném důsledku pomůže dlužníkům (a potažmo i seriózním věřitelům) více, než všechny letité debaty o velké revoluci exekucí dohromady.