Článek
Co se týká samotných soudruhů z KSČM, jejich postup je pozoruhodný. Nikdy láskou k evropskému projektu sjednocení neprosluli, ba si mnohdy pohrávali s myšlenkou jeho nabourání. Najednou se jim daný spolek hodí, i když vědí, že oprava rozhodnutí českého Ústavního soudu nebude možná.
Pravomoc soudu je ve vztahu k českému státu a právnímu pořádku výhradní a unijní instance nemůže Ústavní soud omezit. Pro komunisty se ale jejich postup jeví jako logický a nevadí jim, že se chovají jako naprostí oportunisti. Ve vlastním zájmu se dokážou spojit s kýmkoliv bez ohledu na svou údajnou ideologii. Dokázali to také podporou vlády premiéra Babiše, který je tak bohatý, že by si o něj pravověrný komunista asi ani kolo neopřel. Není se tedy co divit, že KSČM klesají preference.
Rozhodnutí Ústavního soudu je pochopitelné. Jakmile byly jednou církevní restituce schválené, měly by být vyplacené. Ne snad proto, že by to byla spravedlivá náhrada za křivdy způsobené před rokem 1989, nýbrž proto, že základem právního státu je kontinuita. To znamená, že pokud něco platí dnes, nemůžeme být někdo obětí změny zákona v budoucnu. Kupříkladu když je letos určitá výše daně při koupi nemovitosti, nemůže chtít stát její doplatek, když ji zvýší příští rok.
Restituce jako takové jsou ale přece jen na pováženou. Podle průzkumu mezinárodní agentury Gallup International se v České republice cítí věřícími jen přibližně 23 procent obyvatel. To znamená šestou příčku na světě. Podle dalšího mezinárodního průzkumu stejné agentury je v České republice 67 procent ateistů. Je tedy otázka, proč by u nás stát měl provádět odluku církve od státu, když jednotlivé náboženské spolky mají stejně minimální vliv.
Restituce totiž nebyly odůvodněné jen návratem majetku uchváceného minulým režimem, ale také ušetřením na platech duchovních a na podpoře státu. Ta by měla do roku 2030 klesnout na nulu. Když ale započítáme výši restitucí, tedy nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun a dalších 59 miliard navyšovaných o inflaci vyplácených 30 let, stát by církve mohl podporovat dál, mít povědomí o jejich aktivitách a nedělat z nich stát ve státě. Letos jim přispěl zhruba miliardu, takže jsou to kupecké počty.
Rozhodnutí soudu je ale potřeba respektovat právě kvůli právní jistotě a právnímu státu, což naštěstí uznali i prezident Zeman a premiér Babiš. Přesto výše náhrad za sebou zanechává pachuť přemrštěného nároku a přihrávky malé domů.
V konečném důsledku se jedná o uzavřený kruh. Když byla KSČM ještě KSČ, brala, co viděla, a teď se jí nelíbí, že se to vrací. Měla se inspirovat třeba v Bulharsku, kde za komunismu církvi nic nebrali a teď nic vracet nemusí.
Thomas Kulidakis
Vystudoval politologii a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval také studium politologie a řečtiny na univerzitách v Řecku.
V komentářích se zaměřuje nejen na českou domácí politiku, Evropskou unii a oblast Balkánu.
Působí jako komentátor Českého rozhlasu Plus a publikuje v odborném tisku. V minulosti spolupracoval na mezinárodních vědeckých projektech Univerzity Karlovy v Praze a byl odborným konzultantem u některých dokumentů.
Činnost soudruhů nás do šlamastiky dostala a teď jejich snaha vyznívá naprázdno. KSČM by si měla sáhnout do svědomí, nakolik její „dějinná role předvoje proletariátu“ přispěla k možnosti jiných restitucí využít.