Článek
V honbě za penězi se šmejdi stále neštítí ničeho. Jejich cílem se v minulosti stávali především senioři, kterým na tzv. předváděcích akcích vnutili skoro cokoliv. A když píšu, že vnutili, tak to myslím doslova. Kolikrát se stalo, že „obchodníci“ nebohé seniory, kteří odmítli „výhodný nákup“, zamkli, sebrali jim telefony, vyhrožovali jim, hrozili, že je neodvezou zpátky domů, strašili, že padnou do spárů exekutora, a podobně. Nešťastný senior si pak nejednou v důsledku manipulací a nátlaku za nehorázné peníze tzv. koupil takřka cokoliv. Šmejdi svými marketingovými triky, podvodnými manipulacemi, ale i agresivitou bezcitně zneužívali důvěřivosti zejména starších lidí, kteří pak často přišli i o své celoživotní úspory.
Přestože víceméně máme zákony, které by si s podvody „šmejdího byznysu“ (nikdy nepostihnou 100 % podvodných jednání) měly poradit, opatrnost je stále nezbytná a prioritní. Současní šmejdi působí mnohem sofistikovaněji a seriózněji, ale jsou to stále stejní podvodníci. Před časem se právě v reakci na podvodné praktiky šmejdů podařilo novelou zákona o ochraně spotřebitele posílit ochranu běžných zákazníků. Některá města se zase vydala cestou zákazu podomního prodeje.
Šmejdi jsou ovšem mazaní a svůj byznys čím dál více realizují ve formě nabídek po telefonu, přes internet či na stránkách některých časopisů. Už nejde jen o seniory, na pozoru se musejí mít všichni. Šmejdi tak jsou nyní mnohem hůře rozpoznatelní. Už po nás nechtějí hromady peněz, ale pár stovek nebo tisíců, jejich inzeráty působí seriózně a odborně, jejich produkty dokonce podporují obecně známé osobnosti a doporučují je odborníci s vysokoškolskými tituly. Jsou prostě o krok napřed.
Proto je velmi důležitá informovanost, osvěta a co nejširší povědomí o šmejdech, jejich aktivitách, fintách, manipulacích a taktice a je nutné tyto informace šířit mezi co největší okruh lidí. Nechat se napálit je totiž velmi snadné. Podvodníci vědí, že se lidé rozhodují pod tlakem emocí či ve strachu o svoje zdraví či zdraví svých blízkých, kdy racionální uvažování ustupuje bokem, a než se vrátí zpátky, je pozdě.
Jednám s ministerstvem spravedlnosti a chtěl bych dosáhnout stavu, abychom se v těchto případech nebavili o klasickém vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem, ale o vztahu podvodníka s jeho obětí, kde jde o podvodné jednání od samého počátku. Zákazník je tedy spíše „obětí podvodu“ než klasickým spotřebitelem.
Proto opatrnosti není nikdy dost. Dnes například stačí souhlas na dálku po telefonu. Lidé se tak mohou nachytat, i když fyzicky nic nepodepíšou.
Vždy do omrzení na všech přednáškách posledních deset let posluchačům zdůrazňuji, že je snazší říct „NE“ než složitě přemýšlet, jestli se výjimečně opravdu nejedná o výhodnou nabídku. A to zejména v případech, kdy jsou nabízeny nějaké dárky, bonusy, produkty zdarma, jde o časově omezenou nabídku, která se nebude opakovat. V takových případech by se spotřebitelům měla vždy rozsvítit červená kontrolka. V tomto ohledu se připravuje změna části občanského zákoníku, jež se věnuje spotřebitelům, která omezí uzavírání smluv po telefonu.
V poslední době jsou také aktivní takzvaní „energetičtí šmejdi“, kteří lidem nabízejí „levnější“ energii. I zde samozřejmě platí, že se nesmíte nechat do ničeho nutit. Koneckonců pokud je zákazník nespokojen s jakoukoliv službou (energie, mobilní data, internet apod.) a přijde mu drahá, může si sám najít alternativy, spočítat si to u konkurence, zkontrolovat, ověřit, přečíst si doporučení a recenze na internetu.
Domnívat se, že když nám někdo zavolá a něco nám nabízí, jde mu o naši úsporu, o naše dobro, je trochu naivní, jakkoliv máme pocit, že tím ušetříme čas hledáním a porovnáváním. Vždy je lepší být obezřetný, ale i všímavý. Klidně se ptejte, odkud má na vás kontakt a zda disponuje vaším souhlasem pro zasílání obchodního sdělení. Jestliže ne, můžete to nahlásit na Úřad pro ochranu osobních údajů.
Heiko Maas
Maas je německý politik za Sociálnědemokratickou stranu Německa (SPD), od března 2018 je spolkovým ministrem zahraničí ve čtvrté vládě kancléřky Angely Merkelové.
Vystudoval práva na Sárské univerzitě. V roce 1996 byl zvolen do sárského parlamentu. V letech 1998 až 1999 v něm vykonával funkci ministra životního prostředí, energetiky a dopravy.
V roce 2009 vedl SPD do celostátních voleb. Strana pod ním ale dosáhla nejhoršího výsledku v historii, když ji volilo 24,5 procenta lidí. Za SPD v letech 2010 a 2012 kandidoval také na post německého prezidenta.
Po federálních volbách v roce 2013 se SPD dohodla na koalici s CDU/CSU. V prosinci téhož roku se Maas stal v kabinetu kancléřky Angely Merkelové ministrem spravedlnosti a ochrany spotřebitele, kterým byl až do loňského března, kdy se stal ministrem zahraničních věcí. Zároveň opustil své místo v sárském parlamentu.
Před aktivitami šmejdů je neustále potřeba varovat. I proto vznikl tento komentář. Jistě si pamatujete na nedávnou mediální vlnu, kterou šmejdi prodávající ony pověstné hrnce vyvolali. Lidé začali být opatrnější a tento podvodný byznys téměř vyschl. Pak na čas zájem médií trochu opadl, ale podvodníci tu jsou stále, jen se přesunuli jinam. Proto je potřeba o jejich aktivitách informovat permanentně.