Očima Saši Mitrofanova: Bratři a sestry v papalášském triku

Včera navrhla TOP 09 zařadit na jednání dolní komory parlamentu rozpravu o chování kancléře Vratislava Mynáře. Z pověření prezidenta Miloše Zemana tlumočil soudcům nezávislých soudů doporučení, jak by měla dopadnout líčení ve vybraných kauzách. Návrh byl zamítnut spojenými silami ANO, SPD, ČSSD a KSČM zde.

Dnes schválila sněmovní většina dodatečné zdanění církevních restitucí. To je situace, kterou lze přirovnat k rozvodu, který by manželka najednou chtěla kvůli tomu, že manžel před jejich sňatkem chodil s jinou ženou. A soud by její požadavek uznal jako zákonný. Tento nevšední politický zážitek dlužíme opět bratrům a sestrám v témže triku, oné úředně neuzavřené, ale existující koalici ANO, SPD, ČSSD a KSČM zde.

V čem tedy tkví kořeny nerozborné jednoty populistů obou druhů a levice obou druhů? Vždyť nelze tvrdit, že se stoprocentně shodnou na teoretických východiscích a praktické politice. Přesto je v uplynulých dvou dnech spojilo něco pevně jako vteřinové lepidlo.

Jde-li o dodatečné zdanění církevních restitucí, lze si mimo jiné pomoci slovy předsedy poslaneckého klubu STAN Jana Farského, která odrážejí skutečný stav věcí: „Paní ministryně financí tvrdila, že má analýzu církevních restitucí, ze které vyplývá, že byly o 54 miliard předražené. Když jsme o tuto analýzu požádali, zjistilo se, že žádná neexistuje, a zdanění církevních restitucí je jen další výmysl, který má zamaskovat pošlapávání právního státu.“

Takže se použilo něco, co není, pro dosažení něčeho, co musí být provedeno za každou cenu. To, co má být provedeno, i kdyby trakaře padaly, je stabilizace premiérské židle Andreje Babiše. Kdyby vláda nesplnila požadavek KSČM na dodatečné zdanění církevních restitucí, nemusela by židle mít čtyři nožičky, ale jen dvě a pak nejistou SPD.

Teď je Babiš na židli, komunisté a okamurovci spokojeni. Společně ukázali, že demokraty díky svým voličům dokážou kopnout do holeně. Roli ČSSD pak lze popsat citátem od levicového gurua, ač se k němu sociální demokraté nehlásí:

„Nikdo nemůže za to, že se narodil jako otrok. Ale otrok, jemuž je nejen cizí snaha být svobodný, ale který omlouvá a přikrašluje své otroctví, takový otrok je lokaj a hulvát, který vyvolává oprávněné pocity nelibosti, pohrdání a štítivosti.“ (V. I. Lenin).

Bratři a sestry ve zmíněném triku také při zamítnutí rozpravy o chování kancléře a prezidenta v rozporu s pravidly demokratického státu brilantně ilustrovali zásadu, že účel světí prostředky. Přece vládní papaláš hradnímu papaláši oči nevyklove.

A to triko je od papalášů. Nošené. Nižším šaržím to ale nevadí.