Článek
Největším problémem premiéra může být cosi, co souvisí s nejhlubšími lidskými emocemi, které se dost často týkají rodiny, a co tedy může dosti zamávat s jeho oblibou u té části české veřejnosti, která ho zatím podporovala. Tuto část veřejnosti byl zatím evidentně schopný přesvědčit, že v kauze Čapí hnízdo je obětí honu na čarodějnice, a že musel o některých věcech lhát kvůli své rodině, protože ta je prý to nejdražší, co člověk má.
Mnoha lidem mohla být tato loajalita Babiše k rodině sympatická. Vytvářela obraz muže, který navzdory svému bohatství cítí to, co my všichni, když jde o rodinné příslušníky, zejména děti. A chrání je.
Jenže tento obraz se ve skandálu, který spustily výroky jeho syna, povážlivě rozkolísal. I kdyby totiž měl premiér pravdu, že jeho syn je schizofrenik, který nebyl unesen na Krym, aby na přání otce „zmizel“, jak syn tvrdí, ale jel tam dobrovolně, bude si mnoho lidí, včetně dosavadních příznivců Babiše, klást znepokojivé otázky.
Ta první zní zhruba takto: jsou-li obě Babišovy děti, které jsou nyní stíhány spolu s ním v kauze Čapí hnízdo, opravdu duševně nemocné, jak tvrdí premiér, jak je možné, že byly do kauzy Čapí hnízdo vůbec zataženy? I když přijmeme námitku, že duševní nemoc Babiše mladšího propukla až v roce 2015, a před tím byl v pořádku, pořád ještě zůstává dcera, která podle premiéra trpí těžkou bipolární poruchou už 20 let.
Pokud jde konkrétně o Babišova syna, je otázek ještě víc. Jestliže sám premiér přiznává, že duševně nemocný syn byl na Ukrajině a Krymu, zeptá se jistě i mnoho dosavadních příznivců premiéra, proč právě tam. Řidič Agrofertu Petr Protopopov se to snaží vysvětlit v rozhovoru v Právu z 15. listopadu 2018 tak, že byl vlastně se souhlasem Babiše staršího jakýmsi asistentem nemocného juniora, a jelikož má coby rodilý Rus vazby na Rusko, vzal duševně nemocného premiérova syna právě tam.
Jsou ale nestabilní Ukrajina a Ruskem okupovaný Krym místy, kam milující otec, druhý nejbohatší člověk v ČR, pošle svého syna na dlouhou „dovolenou“? Vždyť Babiš vlastní dům na francouzské Riviéře a může zaplatit luxusní časově neomezený pobyt v podstatě kdekoliv, včetně nějakého špičkového západního sanatoria.
Jinými slovy: synův pobyt na Krymu a Ukrajině se asi nebude mnohým jevit jako akt otcovské lásky, ale snaha schovat syna někam, kam na něj nemůže česká policie. Což je ve shodě se synovou výpovědí.
Protopopov sice popisuje Babiše mladšího jako schizofrenika, ale zároveň zdůrazňuje, že je svéprávný a schopný jednat sám za sebe. Jestliže je duševní stav Babiše mladšího ale takový, proč premiér odbývá jeho slova, že byl na Krym a Ukrajinu de facto unesen, s pomocí odkazů na jeho duševní nemoc? Nemůže snad schizofrenik mluvit pravdu?
Premiér se rozhořčuje, že se stal obětí lží a výmyslů, a že celá věc je politický lynč. O kom ale vlastně mluví? Vždyť celá aféra je jen a jen důsledkem výpovědi jeho syna. Premiér se sice může zlobit, že novináři natáčeli skrytou kamerou, ale slova v pořízeném záznamu jsou Babiše juniora, který není podle Protopopova nepříčetný do té míry, aby po většinu času nevěděl, co dělá a mluví.
Ať už se ukáže, že Babišův syn je na tom duševně jakkoliv, Babišovy veřejně deklarované city k jeho rodině se ve světle toho, jak bylo zacházeno s dětmi z jeho prvního manželství, jeví jako poněkud méně věrohodné, než když před časem na zdraví svých dětí přísahal. Bude zajímavé sledovat, s kolika jeho dosavadními příznivci to otřese.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
