Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Proč patří Zemanovi poděkování

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Včera svitla naděje, že si amurský tygr Borja, kterého vlastnoručně vypustil do divoké přírody Vladimir Putin, našel novou nevěstu na Dálném východě. TASS se o tom obsáhle rozepsal zde.

Včera na Twitteru přišla řeč i na to, že za rok by mohl Borja obdržet české státní vyznamenání. Viděl bych v tom jedinou překážku: jak dostat tygra do obleku. Nebo aspoň do mikiny. Jinak se může zařadit do skupinky, kterou český prezident poctil metály.

Kolem toho bylo ve veřejném prostoru tolik rozčilování, že to muselo Miloši Zemanovi přidat dalších pár let života. A když někdo veřejně oznamuje, že Zeman není jeho prezidentem, musí to mít účinek jako povzbuzující injekce.

Já ho naopak pochválím. Miloš Zeman se zasloužil o vlast tím, že urychlil proces, který by v české společnosti – jako ve spoustě dalších společností – stejně musel proběhnout. Je lepší, že to vyvřelo dřív než později.

Pozoruji v mnoha výstupech ve veřejném prostoru, a to i tam, kde Zeman nemá vliv, touhu po „scelení národa“, návrat k jakýmsi zlatým časům, kdy se obyvatelé ČR nelišili mezi sebou jako pozemšťané a marťané. Při vší úctě k tomuto lidsky pochopitelnému postoji vyjadřuje to, čemu se říká příprava na minulou válku.

Rozkol přijít musel, přišel zákonitě a nebude to jiné. Příčin je mnoho. Zmíním jen jednu, která se dá vyložit bez ponoření do kultury či filozofie. Dělicí čára není fatálně určena vzděláním, věkem ani místem bydliště. Proti sobě stojí dvě skupiny, které se dají zhruba označit jako „slušní Češi“ a „čeští Evropané“. Mezi nimi leží šedá zóna, která je obvyklým jevem v podobných historických situacích. Později se přidává k vítězům.

„Slušní Češi“ chtějí co největší izolaci v domnění, že tím zachrání národní hodnoty. Jenže svět se bude v dalších letech vyvíjet jako místo, kde bojují o vliv dvě nebo tři globální síly. Dvě jsou určeny: USA a Čína. Třetí může být EU, pokud ji definitivně nedorazí „slušní Češi, Maďaři, Slováci, Poláci, Italové“ apod.

Národní hodnoty v izolaci, to je utopie. Mohou se vyvíjet jen jako součást celku. Buď evropského s českou účastí, nebo amerického, či čínského (v posledních případech půjde o mnohem cizejší vliv, než je evropský). Rusko, které se stává stále víc čínským surovinovým přídavkem, by mohlo vyprávět, jak mizí šance pro místní, kteří pak marně protestují – v ruštině zde.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Proč tedy patří Zemanovi poděkování? Protože ukázal prstem a metálem na lidi, kteří pracují na tom, aby se Čechům zešikmily oči.

Výběr článků

Načítám