Očima Saši Mitrofanova: Tři předběžné závěry z těchto voleb

Před námi je samozřejmě ještě druhé kolo senátních voleb. Ale první tři předběžné závěry z výsledků včerejších a dnešních voleb už lze udělat.

Závěr první: Hlavním vyzyvatelem ANO ve chvíli, kdy se přestane hospodářsky dařit a Babišovy řečnické schopnosti začnou lézt na nervy nejen milovníkům souvislého vyjadřování, se nejspíše nestanou Piráti, ale ODS. Obě strany sice mají skoro stejný výsledek v Praze, ale to není rozhodující. Důležitější je zakotvení strany nejen ve velkých městech, ale v co nejširším záběru po celé zemi. V tomto ohledu je ODS silnější.

Modří mluví – především v souvislosti s postupem do druhého kola senátních voleb – o nutnosti zabránit překrucování demokracie, z něhož viní přímé i nepřímé členy současné vlády. To zní pro stoupence demokracie dobře a když spousta voličů vnímá jako zástupce ODS především předsedu Petra Fialu, není na první pohled co řešit. Lístek do urny a hrr na nedemokraty!

Když ale dáme pozor, kdo při posledních důležitých hlasováních ve Sněmovně mluvil za modré a jak hlasovali, vyvstává jiný obrázek. Poslanecké odmítnutí byť jednoho syrského sirotka a podpora Viktoru Orbánovi prošla i hlasy ODS. A s výjimkou Miroslavy Němcové v prvním případě za stranu nemluvil Petr Fiala (ten ani nehlasoval), ale Václav Klaus ml., Jan Skopeček nebo Zuzana Majerová Zahradníková. O tom, že delegáti kongresu ODS tleskali zdravici Jarosława Kaczyńského, v níž označil tuto stranu za velmi blízkou své PiS, není od věci zmínit se také.

Pak si nešlo nevšimnout stylu kampaně modrých v Praze s heslem Pořádek proti anarchii. Když se na to ptala redaktorka České televize, reakce na sebe nenechala dlouho čekat zde. A když si položíme otázku, kde chce zrovna taková ODS nabrat hlasy voličů pro návrat na politický vrchol, nabízejí se všelijaké odpovědi.

Závěr druhý: Praha zvláště po těchto volbách vypadá jako město, v němž přistál výsadek voličů a politiků, kteří se většinově liší od voličů a politiků ve zbytku země jako se liší pes od šakala. Obě jsou to šelmy psovité, a přesto je každá jiná. Nejhorší variantou podobného uspořádání může být nepřekonatelný odpor z obou stran. To by zemi rozeštvalo ještě víc, než je rozeštvaná dnes. Občané, odborníci v příslušném oboru a politici by se měli vážně zamyslet, jaké to může mít dopady a zdalipak s tím lze něco udělat.

Závěr třetí bude kvůli nedostatku místa jen stručný: V České republice mizí a brzy patrně úplně zmizí levicové politické strany.