Článek
Zraněných bylo 455 a sedmdesát z nich skončilo v nemocnici. Tvrdost zásahu ukazuje, že vládní socialisté chtějí za každou cenu dosáhnout změn zákonů, aby nemohli být za korupci trestáni. Zvláštní je přístup EU, které se sice plány nelíbí, ale na rozdíl od Polska nemíní přistoupit k odejmutí hlasovacího práva.
Rumuni proti korupci v posledních letech opakovaně demonstrují. Největší protesty se konaly začátkem loňského roku, kdy nakonec musela vláda zrušit spornou novelu trestního zákona. Podle ní neměla být trestná korupce a zneužití výkonu funkce v případě, že škoda nepřesáhla 200 tisíc lei (1,1 miliónu korun).
Vláda to zdůvodňovala tím, že jsou přeplněné věznice, jenomže novela by umožnila vyhnout se předsedovi sociálnědemokratické strany PSD Liviovi Dragneovi vězení. Předloni byl nepravomocně odsouzen a letos v září by měl padnout verdikt odvolacího soudu. Očekává se, že Dragneovu vinu potvrdí, proto by se mu šikla nová úprava zákona.
I když jde o jasný pokus upravit zákony podle potřeb politického vedení, eurokomisařka Věra Jourová řekla, že na rozdíl od Polska, kde se omezuje nezávislost soudů, „v tuto chvíli není důvod” k zahájení aktivace článku sedm Lisabonské smlouvy. Jen vyzvala vládu, aby plány ještě jednou přepracovala, protože ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců.
Je pravda, že omezování moci soudců v Rumunsku a v Polsku, kde nově soudce jmenuje ministr spravedlnosti, který je současně generálním prokurátorem, se liší. V Polsku však není spojeno s otevřenými kauzami politiků, kteří se snaží uniknout trestu, což vypadá, že Evropská komise neměří jedním metrem.
Mnohem vážnější však je, že Komise selhala v tlaku na Rumunsko, aby zavčas potlačilo korupci a více se zaměřilo na rozvoj země. Bukurešti se v letech 2007 až 2013 nedařilo čerpat finance ze strukturálních fondů EU, kde měla dostat téměř 20 miliard eur. Rumunsko na tom bylo ze všech zemí nejhůř. To není jen problém Rumunů, ale i EU, protože i v jejím zájmu je rozvoj zaostalejších členských zemí.
Situace v zemi byla tak špatná, že v letech 2007 až 2015 sedmnáct procent z dvaceti miliónů obyvatel odešlo do ciziny za prací, byť část z peněz z Bruselu měla být využita na tvorbu nových míst. Větší počet obyvatel opustil už jen válkou zmítanou Sýrii. Migrující pracovníci jen loni poslali domů 4,3 miliardy eur, ovšem podle úřadů se kvůli tomu museli o 96 000 jejich dětí postarat příbuzní, neoficiálně je takovýchto dětí 350 000.
Právě rumunští a polští dělníci, kteří si našli práci ve Velké Británii, přispěli k jejímu rozhodnutí odejít z EU. Britům mnohem více než migranti z třetího světa vadili migrující dělníci z Polska, Bulharska a Rumunska, kteří se nechávali zaměstnávat za nižší platy a jejichž rodinní příslušníci využívali britského sociálního systému. Počet Bulharů a Rumunů žijících v Británii mezi lety 2014 a 2016 stoupl z 230 000 na 413 000, uvedl loni britský statistický úřad.
Evropská komise by si měla sypat popel na hlavu, že tyto problémy Rumunska neřešila. Ono je to přirozeně těžší než zavádět nové jednotné značky pro paliva a rozhodovat, jak se která potravina může jmenovat, ale je to taky důležitější.
Vládě v Bukurešti by se měl dát jasný signál, kde jsou hranice. Protesty se konaly i kvůli odvolání neúnavné bojovnice proti korupci Laury Kovesilové z čela protikorupčního úřadu DNA, která stíhala i přední politiky. Nařkli ji, že fabrikovala důkazy.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
A rozhodně by se neměla přejít ani brutalita zásahu, byť mezi demonstranty byli radikálové. Ovšem 455 zraněných, z nichž sedmdesát bylo hospitalizovaných a mnozí si ještě nyní stěžují na potíže poté, co se v pátek nadýchali slzného plynu, který policisté a četníci stříkali lidem přímo do obličeje, je trochu moc. Nejde to přejít mlčením. Rumunská vojenská prokuratura už vyšetřuje zásah jako neadekvátní, ale Komise by měla sledovat, aby vše nevyšumělo do ztracena, případně neskončilo jen u potrestání malých ryb.