Očima Saši Mitrofanova: Bojkotovat zlo je volba. Nic víc, ale nic méně

Zpěvák Tomáš Klus se vydal do boje proti Andreji Babišovi. Oznámil, že se neobjeví v žádných jeho médiích a ani na festivalech, na kterých se podílí Agrofert. Přidávají se k němu další umělci zde a zde.

Svým rozhodnutím, k jehož napodobení nikoho nevyzývá, chce ukázat, že to bez Babiše jde a že jsou tu i lidé, kteří to bez něj chtějí. „Stahuje se ta smyčka, co všechno má a jak moc začíná být nepostradatelný pro můj život. Já jen potřebuju bejt sám před sebou čistej, což považuju za svou pravdu, a tak i žiju.“

Klus říká, že Babišovy voliče nesoudí: „Může vzbudit dojem, že je spasitel.“ Dodává však, že nejasná doba potřebuje jasná stanoviska. Babiš je schopen změnit své stanovisko ze dne na den. To je doložitelná skutečnost.

Zazlívá Babišovi lví podíl na stavu společnosti, v níž dnes vládne strach a lidé mají pocit, že by se některé věci neměly říkat. Pro člověka, jehož tvorba je postavena na vyjadřování vlastních názorů, jde o varovné znamení, že muž, který se na tom podepsal, ho přímo ohrožuje. Je zlem. Jak se v takové situaci má zachovat? Veřejně vyhlášený bojkot je přiměřeným krokem.

Klus a jeho následovatelé jsou umělci. V popisu jejich práce není hledání styčných bodů mezi často nesourodými částmi společnosti, ale netlumené líčení svých pocitů. Politici to mají jinak. Dnes ráno napsal Michail Chodorkovskij, kterého deset let věznil Putinův systém a nakonec ho vytlačil do emigrace: „Jsme občané stejného státu, děláme si nárok na stejné území. Odmítnutí možnosti spojenectví, kompromisu s podstatnou částí společnosti znamená válku. Občanskou válku. Je možné, že se jí už nepodaří vyhnout, ale musíme udělat pokus nerozšiřovat množství nepřátel přes nezbytnou čáru.“

Čeští umělci bojkotující Babiše sami od sebe počet nepřátel nerozšiřují. Napadeni budou oni, co že si to jako dovolují. Je to nejapné, protože alternativou je společnost, v níž je vůdce obdivován všemi a povinně. Je dobře, že – také zásluhou Tomáše Kluse a dalších – v ní zatím nejsme.

Čím je člověk starší, tím víc se i jako ateista přesvědčuje, že bible popsala mnohé pravzory lidského chování. Tak tedy: Na to Hospodin řekl: „Najdu-li v tom městě, v Sodomě, padesát spravedlivých, ušetřím kvůli nim celé to místo.“ „Ať se prosím můj Pán nehněvá, když promluvím ještě jednou,“ řekl Abraham. „Co když se jich tam najde jen deset?“

„Nezničím je kvůli těm deseti,“ odpověděl Hospodin zde.

Jak dopadla Sodoma, víme.