Článek
V minulosti se politici, kteří pronesli nesmyslné, historicky nepravdivé, či urážlivé výroky, bránili obvykle tím, že jejich slova byla prý vytržena z kontextu. Okamurovo vysvětlení se ale dá interpretovat tak, že vlastně kvůli vysoké teplotě blouznil, když tvrdil, že se vězni v Letech mohli volně pohybovat a okolo tábora nebyl plot.
Jsou-li výroky Okamury takto závislé na tělesné teplotě, raději si ani nedomýšlejme, co by mohl vyprávět, kdyby mu horečka ještě stoupla. Při čtyřicítce by si možná rozpomněl na svoji minulost v turistické branži a začal by vykládat, že v Letech bylo rekreační středisko, kam se Romové dobrovolně hlásili před tím, než většinu z nich poslali do Osvětimi.
Okamura o své horečce mluví už nějakou dobu. Hrdě rozhlašoval, že se i s teplotou ve výši devětatřiceti stupňů, způsobenou prý chřipkou, účastnil oslav vítězství Miloše Zemana v prezidentském klání. Ponecháme-li stranou, že by takové jednání mohlo být považováno vzhledem k chatrnému zdraví pana prezidenta za cosi jako pokus o atentát z nedbalosti, musíme se ptát, zda nejrůznější vyjádření Okamury o jeho účasti na zmíněné akci nebyla též jen blouzněním.
Tvrdí třeba, že si s prezidentem začal tykat. Stalo se to opravdu? A pokud ano, nezačal si s hlavou státu tykat, protože blouznil? A vůbec: nebyl na zmíněné oslavě jen proto, že s devětatřicítkou nevěděl, co dělá, a nebylo to tedy ve skutečnosti žádné vědomé vyjádření podpory oblíbenému prezidentovi?
Skeptici mohou namítnout, že Okamurovo tvrzení, že jeho výroky o Letech byly vlastně jen důsledkem horečnatého blouznění, je těžké brát úplně vážně, protože v minulosti pronesl řadu výroků na adresu menšin, uprchlíků nebo islámu, které si se zmíněným výrokem o Letech příliš nezadají, přičemž jeho tělesná teplota byla, pokud víme, v normálu.
Proti skeptikům hovoří následující: jen blázen by před kamerami pronášel v normálním stavu slova, která jsou nejen zhola nesmyslná, ale ještě se přitom odvolávají na neexistující výrok Václava Klause a neexistující vědeckou publikaci Akademie věd. Je tedy pravděpodobnější, že blouznil.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Jisté je, že by nebylo na škodu, kdyby v médiích, jakož i v Poslanecké sněmovně, jejímž je Okamura místopředsedou, byly po ruce teploměry, kterými by předsedovi SPD vždy, než promluví, změřili teplotu. Bylo by hned jasné, kdy je třeba jeho výroky brát vážně, a kdy kvůli zvýšené tělesné teplotě naopak už zase blouzní.