Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Zemanova předvolební kampaň v Rusku - Thomas Kulidakis

Novinky, Thomas Kulidakis

Prezident Zeman potvrdil známou pravdu, že když člověk kráčí dostatečně dlouho na západ, ocitne se na východě. Tak dlouho se jeho okolí snažilo zařídit návštěvu u amerického prezidenta Donalda Trumpa, až Miloše Zemana uvítal v ruské Soči prezident Vladimir Putin. Oba politici si mohou navzájem prospět, protože je příští rok čekají volby. A podle toho návštěva vypadala.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Thomas Kulidakis

Článek

Byla plná vzájemných zdvořilostí, při nichž jsme se dozvěděli, že český prezident ocenil vzájemnou hospodářskou výměnu. Ta se dá číselně vyjádřit v podobě přibližných čtyř procent českého vývozu směřujícího do Ruska. Nebo že Česká republika nefiguruje mezi deseti hlavními zahraničními partnery Ruské federace. Pro srovnání do zemí Evropské unie směřují přibližně tři čtvrtiny našeho exportu.

Přesto je dobře, že prezidenta Zemana doprovázeli zástupci českého obchodu. Obchodní kontrakty ve výši dvacet miliard korun sice nejsou nijak závratné číslo, ale kdyby snad byly zrušené sankce, bude jistě dobré pro české společnosti mít v Rusku kontakty.

Když jsme u těch sankcí. Byly vyhlášené vůči Rusku kvůli obsazení Krymu a ovlivňování situace na Ukrajině. Anexí Krymu Rusko porušilo Budapešťské memorandum, smlouvu, kterou podepsalo a garantovalo jí spolu s dalšími mocnostmi územní celistvost Ukrajiny výměnou za vzdání se jaderných zbraní zděděných po Sovětském svazu.

Prezident Zeman sankce dlouhodobě kritizuje. Nedávno dokonce vyzval Kyjev k uznání faktického stavu ruské nadvlády na Krymu a vyjednání kompenzací. Což Kyjev samozřejmě odmítl. [celá zpráva]

V určité věci jsou sankce přece jen problematické. Pokud bylo jejich cílem vynutit na Rusku určité chování, měly být zavedené rychle a tvrdě vynucované. Jejich postupné rozšiřování dalo Moskvě čas na přípravu a v současné chvíli sankce poškozují obě strany. Rusko je chce zrušit, své chování ale upravit nechce, zatímco jejich zastánci tvrdí, že působí dlouhodobě. Ale ani po třech letech sankcí výsledek žádný.

Každopádně ale český prezident se netěší takové moci a vlivu jako šéf Kremlu, protože jsme republikou parlamentní. O zrušení sankcí tedy nebude rozhodovat on, ale česká vláda v rámci unijního hlasování. Z hlediska obchodní výměny a vzájemné spolupráce tedy český prezident nemůže reálně mnohého dosáhnout.

Ale má jinou devízu. Česká republika se těší členství v Evropské unii, s níž Rusko v poslední době nemá zrovna dobré vztahy. Nejedná se jen o sankce, ale také o přerušení jednání o nové smlouvě o strategickém partnerství. Původní smlouva vypršela v roce 2007.

Proto když přijede prezident Zeman a reprezentuje zemi unijní, je proti sankcím a poblahopřeje ruskému prezidentovi k úspěchu v Sýrii, pomáhá tím Vladimiru Putinovi na veřejnosti ukázat, že Rusko není zase tak izolované, jak se tvrdí. Což může pomoci současnému ruskému prezidentovi v jeho kandidatuře v březnu roku 2018.

Prezident Zeman výměnou získal prostor v českých médiích a před lednovými prezidentskými volbami možnost oslovit k Rusku nakloněné české voliče. Ti mu jistě odpustí, že reprezentant České republiky mluví rusky, místo svou mateřštinou, na kterou by měl být hrdý a při jednání s mocnými v zahraniční by ji mohl klidně použít.

Oba prezidenti si tedy navzájem vyhověli z hlediska tvorby vlastního obrazu. Z hlediska reálného dopadu se moc nezměnilo. Kvůli sankcím na straně jedné a procedurální úloze při tvorbě zahraniční politiky na straně druhé.

Doufejme však, že ruská strana prezidentovi Zemanovi splní jeho přání otevřít ruské archivy ke zkoumání vztahů našich zemí. V průběhu návštěvy českého prezidenta se totiž v ruské televizi řízené ruským ministerstvem obrany zase objevil článek tvrdící, že v roce 1968 přinesly ruské tanky svobodu. [celá zpráva]

Nezbývá tedy než zakončit pozitivně a poděkovat Miloši Zemanovi, že v době jeho premiérování země vstoupila do NATO, v němž je i v průběhu jeho ruské cesty.

Související témata:

Výběr článků

Načítám