Článek
Merkelová by nyní mohla sloužit jako dobrý příklad pro vysvětlování rčení, že každý dobrý skutek je po zásluze potrestán. V jejím případě mlely neobyčejně rychle už mlýny pozemské, a nikoli ty boží.
Jasně, Merkelové zbývá ještě několik šancí, jak zvrátit situaci ve svůj prospěch. Protože se nikomu nechce do předčasných voleb, může se pokusit ukecat sociální demokraty z SPD, aby s CDU/CSU obnovili velkou koalici, i když ti to znovu odmítli. Nebo zkusit menšinovou vládu, ale šance na úspěch jsou jen o málo vyšší, než měli naši fotbalisté před posledními zápasy o kvalifikaci na mistrovství světa.
Minulosti se prostě uniknout nedá, vynoří se v tu nejméně příhodnou chvíli. Když kancléřka předloni v srpnu navzdory unijním zákonům řekla, že běžencům ze Sýrie jsou dveře do EU otevřené, dorazilo přes milión migrantů, a nejen z válkou postižených zemí. Merkelová tehdy hrdě hlásala: Zvládneme to. Ukazovalo se však, že to tak hladce nepůjde, počet příchozích byl příliš vysoký a kancléřka už na podzim čelila velké kritice ze strany šéfa sesterské CSU Horsta Seehofera, protože právě Bavorsko bylo vlnou běženců přicházející přes Balkán a Rakousko zasaženo nejvíc. Postavili se však proti ní i někteří vysocí spolustraníci a spekulovalo se o jejím odchodu. V Drážďanech se konaly demonstrace proti migrantům a narůstala popularita Alternativy pro Německo.
Merkelová však krizi ustála, její obliba začala opět stoupat a místo o odchodu se hovořilo o historickém milníku, kdy se může stát počtvrté kancléřkou, což by ji zařadilo po bok prvního poválečného německého kancléře a zakladatele CDU Konrada Adenaurea a Helmuta Kohla, za jehož vlády se Německo sjednotilo.
Křesťanská unie CDU/CSU podle očekávání vyhrála podzimní volby, i když získala necelých 33 procent hlasů, což znamenalo propad o osm procentních bodů. Sociálnědemokratická SPD, která dosáhla historicky nejhoršího výsledku, když dostala jen malinko přes dvacet procent hlasů, si však záhy uvědomila, že pokračování velké koalice by ji dále oslabilo, a do holportu s CDU/CSU jít odmítla. Merkelové zbyla jen varianta vytvoření koalice se Zelenými a svobodnými demokraty z FDP.
Jednání se vlekla a v neděli o půlnoci šéf FDP Christian Lindner oznámil, že rozhovory ukončuje. A důvodem je kromě ještě přísnější ochrany ovzduší a další integrace EU také migrace. „Hlasovali jsme pro zvrácení stávajících trendů a nemohli jsme dosáhnout dohody,“ řekl Lindner, který v otázce migrace v posledních dnech přitvrzoval.
Německo směřuje k předčasným volbám. Vzhledem k propadu křesťanské unie při těch posledních nelze vyloučit, že bude nutné vyměnit vedení strany, a známé heslo Merkelové Zvládneme to se jí samotné už týkat nebude.
Alex Švamberk
Novinář, spisovatel, hudebník, skladatel a performer, absolvent Strojní fakulty ČVUT v Praze. Nyní pracuje jako zahraniční redaktor serveru Novinky.cz. Specializuje se na válečné konflikty a oblasti Korejského poloostrova, Balkánu, ale i na Ukrajinu a Jižní Afriku. Dlouhá léta působil v médiích jako hudební recenzent, i nyní připravuje rozhovory se zahraničními umělci a píše kritiky na soudobou hudbu a nahrávky okrajových žánrů, jako je hard core, industriál a noise.
Otázka je, zda mohou volby přinést řešení. Už nyní je německá politická scéna nebývale rozdělená a nedá se čekat, že by CDU/CSU po debaklu jednání extra posílila. Jenomže v krizi se po volbách ocitla i Alternativa pro Německo, kterou opustila její předsedkyně Frauke Petryová a jejíž elektorát se snaží vyluxovat svým tvrdým postojem FDP. Je ale otázkou, zda Lindnerovo bouchnutí do jednacího stolu svobodným voliče spíše neodežene.