Článek
Počasí venku tomu letos odpovídá. Pochopitelně z hlediska té statistiky se jedná o padesátileté průměry nebo tak něco, tedy neznamená to, že ještě nebude za dva týdny v srpnu hic jak blázen a tepleji než dneska. Ale v jádru teploty už pomalu plynule klesají až zase někam k 17. lednu, tak jak planeta obíhá okolo Slunce a postupně je máme níž a níž nad obzorem.
Koncem června je v Praze sluníčko v poledne tuším 63 stupňů nad obzorem, před Vánoci jen asi osmnáct.
V zeměpisu to bývala vždy docela zábavná látka (tedy pro učitele), polovina studentstva to ale zaboha nedovedla pochopit, ty sklony zemské osy a otáčení země okolo osy a další dva menší pohyby. Na vysoké pak ještě spolu s výpočty (Země obíhá okolo Slunce po elipse, kde Slunce je v jednom z ohnisek) to bývalo obtížné i pro většinu budoucích učitelů a taky přísný docent Čapek na tom nemálo lidí vyhodil.
Pro kontrolu zeměpisářů se můžete, milé děti, třeba po prázdninách právě zeptat pana učitele, zda má den 24 hodin nebo 23 hodin a 56 minut anebo oboje. A když oboje, tak ať to vysvětlí tak názorně, aby to pochopil normální páťák. Fakt by mě tenhle test zajímal, kolik kantorů to vysvětlí jako Komenský, kolik jen bude psát na tabuli pojmy jako „hvězdný den“ a kolik bude úplně mimo a ještě je to ani nebude zajímat.
Protože školy dělají lidi, kantoři a ředitelé. A dobří kantoři a říďové se musí stát prioritou vzdělávacího systému a nejsou. Prioritou je naopak vzdělávání protahovat (všichni od pěti či od dvou až do šestadvaceti), zavádět rozličné ideologické projekty a programy (nejen inkluzi), roztahovat učební plán – přidávat další a další předměty. To vše stojí desítky miliard korun, které nekončí u učitelů v peněženkách. A u těch dobrých by měly.
Ale nejde jen o prachy, jde i o ten pocit. Úředničit a neučit. Dělat projekty a „projekty“ a neučit. Hlavní a moderní rolí učitele je, aby vše bylo snadné a zábavné a nikoho to ani v nejmenším nestresovalo, protože i svět okolo nás je krásný a přátelský a nám všem velice nakloněný a na to se musíme ve škole dobře připravit. Blábolit o tom, že role kantora je přežitá a má být jen jakýmsi mediátorem. Jen dohlédnout na to, jak se děcka sama od sebe budou vzdělávat dle svých potřeb a schopností. To musí kantory, ty skutečné, štvát úplně stejně jako ta výplatní páska. Protože lidi, co jdou dělat tuhle těžkou práci, fakt nemají v hlavě, jakým autem přijedou na vlastní sraz abiturientů po dvaceti letech.
No nic, starej a blbej vtip říká, že jsou jen dva důvody stát se kantorem – a sice červenec a srpen. No a ta lepší půlka je už letos pomalu pryč, teploty jdou dolů – viz úvodní meteorologická vložka – a brzy to zase všechno začne. Smekám před těmi, co se už i pomaličku těší. To Vy držíte české školství nad vodou a potřebujete naději, že bude líp.
Václav Klaus ml.
Absolvoval Přírodovědeckou fakultu UK. Přes 20 let působil na půdě gymnázia PORG jako učitel, zástupce ředitele a ředitel (15 let). Pod jeho vedením se gymnázium stalo nejúspěšnější střední školou ve výsledcích státní maturity a dalších žebříčcích a rozšířilo se o další dvě pobočky v Praze a Ostravě.
Založil Asociaci aktivních škol (sdružuje přes 100 českých škol). Je autorem mnoha odborných článků, dvou matematických učebnic a dalších knih (publicistika, školský systém).
Od roku 2014 publikuje pondělní komentáře na Novinky.cz.
Vede jeden z největších českých šachových klubů a dosud aktivně závodí na kole.
Na podzim 2017 byl zvolen poslancem za ODS, 16. března 2019 byl ze strany vyloučen. Nyní je poslancem za hnutí Trikolóra.
Více se dočtete na osobním webu autora vkml.cz
Hezký zbytek léta!