Článek
Petr Kolář nebude kandidovat na českého prezidenta zde. Na jedné straně je to škoda. Bývalý velvyslanec mimo jiné v USA a Rusku a někdejší náměstek ministra zahraničí by dokázal hodnotně naplnit ústavní funkci hlavy státu, která nás zastupuje navenek. Je to navíc výrazná osobnost.
Na straně druhé právě kvůli svým ostře řezaným vlastnostem soutěž o Pražský hrad vzdal: „Jsem názorově příliš vyhraněný a příliš protizemanovský. To mi sice nejspíš získává vaše sympatie, kterých si nesmírně vážím, ale nestačí to k volebnímu vítězství.” Nehledě na to, že Kolář průhledně naznačil, že mu případné podkuřování té části společnosti, která by velebila Zemana, i kdyby zavraždil vlastní babičku, nestojí za to, aby se charakterově křivil. S tímto přístupem by skutečně do pelotonu mířícího na Hrad nepatřil. Uchazeč o úřad prezidenta republiky, který chce uspět, musí přesvědčit také část Zemanova elektorátu.
Co nám tedy ke dnešku na tomto poli zbývá? Především Miloš Zeman sám, který je jasný jako nebe v místech, kam přijede na návštěvu zde. Nově jsme se mohli dozvědět, že metoda sovětské totality „není člověk, není problém“, je sice dle prezidenta zajímavá, ale máme v Česku smůlu, že v desetimiliónové zemi by vedla velice rychle k prudkému úbytku obyvatel. Fandou Ruska a prezidenta Vladimira Putina přesto zůstává.
Před několika hodinami zastřelili v centru Kyjeva exposlance ruské Dumy Děnise Voroněnkova, který emigroval na Ukrajinu a podal svědectví jak v trestní kauze tamního exprezidenta Viktora Janukovyče, tak o situaci v Rusku. Byl Voroněnkov, byl problém pro Putina. Není Voroněnkov, není problém.
Putin svého času řekl šéfredaktorovi rozhlasu Echo Moskvy Alexeji Venediktovovi: „Máte nepřátele a máte zrádce. Nepřátelé jsou ti, proti kterým válčíš, pak uzavíráš příměří a pak se dělíš o kořist. A pokud jde o zrádce, to jsou lidé, kteří s tebou byli v jednom týmu, a pak ti zničehonic vrazili kudlu do zad. Vůči těmhletěm nemám žádné smilování, žádnou lítost.“
Koho máme v prezidentském pelotonu kromě Putinova fanouška? Dnes v podstatě pouze Michala Horáčka. Ne že by se nepřihlásili další dva, ale to už tak v podobných situacích bývá, že někdo chce chvilku zazářit v médiích.
Horáček to myslí zatraceně vážně. Chce tím prezidentem být. A to tak silně, že neváhá – a už to nejeden měsíc běží – objíždět i sebemenší obce a vesnice a mluvit s lidmi, kteří přijdou. I s bývalými a potenciálními Zemanovými voliči.
Čeká se, zda se přihlásí Jiří Drahoš. Pak uvidíme.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.