Článek
A opravdu, byla to tenkrát dvojčata. Sice se přela o výši daní, o deficit rozpočtu, o minimzdu, o sociální výdaje či předvolební dary voličům, spor byl ale natolik kosmetický, že jejich rétorickému hřímání před volbami nikdo nevěřil. Pravice byla stejně sociální jako levice a levice také uznávala globální, tržní ekonomiku. Ani jedna strana revoluci nechystala, obě spokojeně sdílely společný světonázor. Svět byl liberálně konzervativní nebo konzervativně liberální.
Ačkoli je konflikt o státní výdaje a daně věčný, už delší dobu probíhá v západní společnosti nové štěpení přibližně řečeno na globalistické liberály a národní konzervativce. V Evropě se ještě staré politické třídě a nomenklatuře daří rebelanty blokovat, má totiž k dispozici poměrný hlasovací systém a mašinérii Evropské unie, za to v Americe a Británii už konzervativní vzpoura získala i vládu, byť zdaleka nemá vítězství jisté.
Odpor vůči pravolevému establishmentu je veden v obraně domova, nesouhlasem s islámskou imigrací a vnucovanou, moralistickou ideologií politkorektnosti, multikulturalismu a globalismu. Je podmíněn ekonomickou stagnací nižší, střední a dělnické vrstvy.
Téměř nepříčetná slovní válka v Americe mezi konzervativci a liberální levicí i mezi konzervativně revoluční vládou a liberální judikaturou prozrazuje, že jde o kulturní střet rozpolcené společnosti, rozpor daleko hlubší, než je tomu v sekularizované Evropě.
A přece jen i nám může politická teologie leccos ozřejmit. Vybírám z průvodce amerického komentátora Denise Pragera názory definované jako rozdíly mezi levicí a pravicí, ačkoli jde spíš o liberály a konzervativce.
Lidská přirozenost
Liberálové: konstruktivní a v podstatě dobrá, vinu za zlo nese společnost Konzervativci: daná a poškozená, za zlo odpovídá každý sám
Smysl ekonomie
Smysl ekonomie L: rovnost
K: svoboda
Základní role státu
Základní role státu L: posilovat a chránit rovnost
K: posilovat a chránit svobodu
Vláda
Vláda L: co největší
K: co nejmenší
Ideál rodiny
Ideál rodiny L: každé partnerství lásky
K: manželství, otec, matka, děti
Společenské určení
Společenské určení L: rasa, pohlaví, třída
K: svoboda, důvěra v Boha, e pluribus unum (v rozmanitosti jednota)
Zlo a dobro
Zlo a dobro L: relativní
K: základ v absolutních zásadách
Rozdělení lidstva
Rozdělení lidstva L: bohatí a chudí, silní a slabí
K: dobří a zlí
Americká identita
Americká identita L: světoobčan
K: občan amerického národa
Ideál společnosti
Ideál společnosti L: likvidovat nerovnost
K: výchovou k charakteru
Výchova dětí
Výchova dětí L: k sebeuvědomění
K: k sebekontrole
Hodnota nenarozeného
Hodnota nenarozeného L: rozhoduje matka
K: rozhoduje judeokřesťanská tradice
Příčina zločinu
Příčina zločinu L: bída, rasismus, společnost
K: špatně fungující svědomí
Bůh v Americe
Bůh v Americe L: světská vláda, světská společnost
K: světská vláda, věřící společnost
Světová hrozba současnosti
Světová hrozba současnosti L: globální oteplování
K: islamismus
Mezinárodní ideál
Mezinárodní ideál L: globální vláda
K: svobodné národy pod ochranou Ameriky
Příčina konfliktu v Palestině
Příčina konfliktu v Palestině L: izraelské osady
K: arabské a muslimské odmítnutí existence židovského státu
Význam umění
Význam umění L: protest a útok na buržoazní estetiku
K: krása a povznesení
Rasa
Rasa L: zásadně důležitá identita
K: zásadně nedůležitá
Problém amerických černochů
Problém amerických černochů L: rasismus
K: nepřítomnost otců
Válka
Válka L: není řešením
K: někdy jediným
Kultura
Kultura L: všechny stejně hodnotné
K: některé hodnotnější než jiné
Účel soudní moci:
Účel soudní moci: L: sociální spravedlnost
K: spravedlnost
Národní hranice
Národní hranice L: přežitek minulosti
K: nezbytnost národní existence
Příroda
Příroda L: hodnota sama o sobě
K: hodnota ve vztahu k člověku
Inu, nejsme v Americe a tak si můžeme vesele vybírat!
Alexander Tomský
Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.
Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.
Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.
Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.