Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Pravice, levice, nerozumím – Alexander Tomský

Novinky, Alexander Tomský

Po pádu komunismu se nějaký čas nosil vtip: Jak poznáme levičáka? Jednoduše. To je ten, co tvrdí, že mezi levicí a pravicí už dnes není žádný rozdíl.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Alexander Tomský

Článek

A opravdu, byla to tenkrát dvojčata. Sice se přela o výši daní, o deficit rozpočtu, o minimzdu, o sociální výdaje či předvolební dary voličům, spor byl ale natolik kosmetický, že jejich rétorickému hřímání před volbami nikdo nevěřil. Pravice byla stejně sociální jako levice a levice také uznávala globální, tržní ekonomiku. Ani jedna strana revoluci nechystala, obě spokojeně sdílely společný světonázor. Svět byl liberálně konzervativní nebo konzervativně liberální.

Ačkoli je konflikt o státní výdaje a daně věčný, už delší dobu probíhá v západní společnosti nové štěpení přibližně řečeno na globalistické liberály a národní konzervativce. V Evropě se ještě staré politické třídě a nomenklatuře daří rebelanty blokovat, má totiž k dispozici poměrný hlasovací systém a mašinérii Evropské unie, za to v Americe a Británii už konzervativní vzpoura získala i vládu, byť zdaleka nemá vítězství jisté.

Odpor vůči pravolevému establishmentu je veden v obraně domova, nesouhlasem s islámskou imigrací a vnucovanou, moralistickou ideologií politkorektnosti, multikulturalismu a globalismu. Je podmíněn ekonomickou stagnací nižší, střední a dělnické vrstvy.

Téměř nepříčetná slovní válka v Americe mezi konzervativci a liberální levicí i mezi konzervativně revoluční vládou a liberální judikaturou prozrazuje, že jde o kulturní střet rozpolcené společnosti, rozpor daleko hlubší, než je tomu v sekularizované Evropě.

A přece jen i nám může politická teologie leccos ozřejmit. Vybírám z průvodce amerického komentátora Denise Pragera názory definované jako rozdíly mezi levicí a pravicí, ačkoli jde spíš o liberály a konzervativce.

Lidská přirozenost 

Liberálové: konstruktivní a v podstatě dobrá, vinu za zlo nese společnost Konzervativci: daná a poškozená, za zlo odpovídá každý sám

Smysl ekonomie

Smysl ekonomie L: rovnost

K: svoboda

Základní role státu

Základní role státu L: posilovat a chránit rovnost

K: posilovat a chránit svobodu

Vláda

Vláda L: co největší

K: co nejmenší

Ideál rodiny

Ideál rodiny L: každé partnerství lásky

K: manželství, otec, matka, děti

Společenské určení

Společenské určení L: rasa, pohlaví, třída

K: svoboda, důvěra v Boha, e pluribus unum (v rozmanitosti jednota)

Zlo a dobro

Zlo a dobro L: relativní

K: základ v absolutních zásadách

Rozdělení lidstva

Rozdělení lidstva L: bohatí a chudí, silní a slabí

K: dobří a zlí

Americká identita

Americká identita L: světoobčan

K: občan amerického národa

Ideál společnosti

Ideál společnosti L: likvidovat nerovnost

K: výchovou k charakteru

Výchova dětí

Výchova dětí L: k sebeuvědomění

K: k sebekontrole

Hodnota nenarozeného

Hodnota nenarozeného L: rozhoduje matka

K: rozhoduje judeokřesťanská tradice

Příčina zločinu

Příčina zločinu L: bída, rasismus, společnost

K: špatně fungující svědomí

Bůh v Americe

Bůh v Americe L: světská vláda, světská společnost

K: světská vláda, věřící společnost

Světová hrozba současnosti

Světová hrozba současnosti L: globální oteplování

K: islamismus

Mezinárodní ideál

Mezinárodní ideál L: globální vláda

K: svobodné národy pod ochranou Ameriky

Příčina konfliktu v Palestině

Příčina konfliktu v Palestině L: izraelské osady

K: arabské a muslimské odmítnutí existence židovského státu

znam umění

Význam umění L: protest a útok na buržoazní estetiku

K: krása a povznesení

Rasa

Rasa L: zásadně důležitá identita

K: zásadně nedůležitá

Problém amerických černochů

Problém amerických černochů L: rasismus

K: nepřítomnost otců

Válka

Válka L: není řešením

K: někdy jediným

Kultura

Kultura L: všechny stejně hodnotné

K: některé hodnotnější než jiné

Účel soudní moci:

Účel soudní moci: L: sociální spravedlnost

K: spravedlnost

Národní hranice

Národní hranice L: přežitek minulosti

K: nezbytnost národní existence

Příroda

Příroda L: hodnota sama o sobě

K: hodnota ve vztahu k člověku

Inu, nejsme v Americe a tak si můžeme vesele vybírat!

Alexander Tomský

Alexander Tomský je politolog, překladatel a pedagog. Dlouhá léta žil ve Velké Británii.

Po studiích pracoval jako politolog v ústavu Keston College, kde se specializoval na výzkum církve a státu, státního ateismu a náboženské opozice ve střední Evropě.

Po listopadové revoluci se vrátil zpět do Česka a věnoval se překladatelství a publicistice. Vedl nakladatelství Academia a nakladatelství Národního divadla, přednášel na New York University v Praze.

Byl členem strany Realisté, za kterou kandidoval jako jednička v Pardubickém kraji.

Související témata:

Výběr článků

Načítám