Článek
Povzbuzení pro euroskeptiky v zemích kontinentální Evropy, které mnozí v případě brexitu předvídají, bude ale narážet i na další limity. Velká Británie byla z historických důvodů i kvůli svému ostrovnímu statusu vždy jednou nohou v EU, zatímco tou druhou v ní tak úplně nebyla. Se zbytkem EU nebyla spojena ani společnou měnou, ani Schengenem.
Nezdá se tedy, že se britské rozhodnutí dá snadno replikovat na kontinentu. Aby se spustil některými analytiky předvídaný dominový efekt, který by po brexitu začal EU rozkládat, bylo by zapotřebí, aby britský příklad následovala jedna z velkých kontinentálních zemí – zejména Francie nebo Německo. Síla euroskeptických hnutí v těchto zemích bude ovšem dost záviset nejen na dalším vývoji migrační krize, ale i na již zmíněných dopadech brexitu na Velkou Británii.
Navíc v obou největších zemích kontinentální EU má jeden silný proud kritiky EU kořeny nikoli v odporu proti větší evropské integraci, ale v nespokojenosti s malým tempem integrace, a tím i s malou akceschopností EU. Brexit tedy může být za jistých okolností nikoli začátkem konce EU, ale naopak novým začátkem pro další integraci.
Na druhou stranu, proběhne-li brexit politicky poměrně hladce a bez větších ekonomických dopadů na Velkou Británii, může to spíše povzbudit euroskeptické nálady na kontinentu. Hodně bude přitom záležet na reakci lídrů EU v příštích dnech.
Ti mají vskutku nyní příležitost učinit EU akceschopnější. Mohou se pustit i do některých reforem, které právě ostrovní království nechtělo připustit, jako je daň na finanční transakce pro bankovní sektor. Pokud naopak budou reagovat nerozhodně, protože brexit údajně ukazuje, že je třeba další evropskou integraci pozastavit, nahrají euroskeptickým silám.
Pokud jde o menší země střední Evropy, ty se nyní vůči Bruselu zřejmě ocitnou v ještě větší defenzívě, než už byly. Jakmile si Německo a Francie nad Velkou Británií takříkajíc umyjí ruce, budou zřejmě mít mnohem méně pochopení pro středoevropské odmítání některých iniciativ Bruselu. Riziko, že se kontinentální EU rozdělí na tvrdé integrační jádro a zbytek, nikdy nebylo tak vysoké jako nyní.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).