Článek
Kriticky se také vyjádřil k neochotě těchto zemí přijímat migranty. Dávají prý přednost autoritářskému režimu ve stylu Vladimira Putina.
Polská i maďarská vláda reagovaly s rozhořčením. Polská premiérka požadovala od Clintona omluvu, její partajní šéf Jaroslaw Kaczynski tvrdí, že Clinton má špatné informace. Podobně reagoval maďarský ministr zahraničních věcí.
Což o to, Clinton to s přirovnáním k putinovskému Rusku přehnal, ale vlády v Polsku a Maďarsku si bohužel neuvědomují, že jim pohoršené reakce na jeho slova nejenom nepomohou, ale ještě zhorší jejich obraz, protože takto nevrle reagují obvykle právě ty režimy, které mají takříkajíc máslo na hlavě.
Ekonomické důsledky
Clinton si přitom svoji kritiku tak úplně nevymyslel. Polsko už kritizovala Evropská komise i Benátská komise, což je orgán Rady Evropy pro otázky právního státu. Ratingová agentura Standard & Poors Polsku snížila rating. A agentura Moody’s zemi snížila tzv. ratingový výhled z pozitivního na negativní.
Maďarsko se dostalo s Evropskou unií do sporů už před několika lety. Spojené státy dokonce daly některé lidi z okolí premiéra Orbána na černou listinu, pokud jde o cestování do USA.
Nacionalisté ve střední Evropě jistě budou tento vývoj vnímat jako nepřípustné zasahování do vnitřních jejich zemí. Jenže v globálně propojené ekonomice není už nic jen „vnitřní záležitostí“ té které země, zejména je-li to relativně malá „nová demokracie“.
Jakmile finanční trhy a mezinárodní investoři usoudí, že taková země svůj přechod k plnohodnotné demokracii nezvládá, má to svoje důsledky.
Můžeme samozřejmě kritiky odkazovat do patřičných mezí s tím, že nám křivdí, a ať si radši zametou před vlastním prahem, ale nic to nezmění na skutečnosti, že musíme počítat s negativními hospodářskými dopady.
Jakou cenu zaplatit?
Když se k mezinárodní kritice přidají - jako v Polsku - i masové protesty domácí opozice, má stát vedle obrazu země nezvládající demokracii zaděláno i na nálepku „nestabilní“.
Polsko i Maďarsko už hlásí „překvapivý“ pokles HDP v meziročním srovnání. Česko se zatím drží, ale i ono hlásí ve srovnání s loňskem pokles zahraničních investic.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Takový či onaký politický vývoj má prostě v dnešním provázaném světě svoji ekonomickou cenu. Země Visegrádu si možná budou muset brzy spočítat, kolik je současný politický vývoj, jakož i ty či ony postoje vůči zbytku EU v současné migrační krizi, budou stát. A zda jsou ochotné takovou cenu platit.