KOMENTÁŘ: Znárodnění bytů - Václav Klaus ml.

Jak uvedl server ceska-justice.cz, úřadem ombudsmana najatá romská provokatérka obcházela realitní kanceláře se zájmem o byt. Ve skutečnosti si žádný byt pronajmout nechtěla, ale teď bude realitky, potažmo majitele bytů (opět s podporou úřadu) žalovat, když jí nájem nenabídli.

Původně jsem si myslel, že úřad ombudsmana je totálně k ničemu (trafika) a jako zástěrku (pro blbce) má, že jako bude „hájit práva jednotlivých lidí proti státu a jeho orgánům“.

Zdá se, že jsem to vůbec nepochopil. Úřad totiž funguje naopak jako orgán státního teroru proti jednotlivým občanům, kteří mají tu drzost, že vlastní nemovitost (byt, chatu), kterou by rádi pronajali.

Právo na majetek je jedním ze základních lidských práv, chráněným drtivou většinou států. Něco je prostě Vaše, a tím pádem to není někoho jiného (včetně státních úředníků). Dítě se na pískovišti rozpláče kvůli lopatičce, protože i malé dítě vnímá citlivě, že je něco spravedlivě „jeho“ a děje se mu křivda.

Někdo trochu starší si za své peníze koupil či postavil byt či domek. Nemusel. Mohl ty peníze třeba prosázet a prohýřit nebo je někomu dát nebo si je mohl nechat v bance nebo si mohl koupit něco jiného. Byly jeho. Nebo nemovitost zdědil nebo vyženil a tak dále.

Byt může nechat ladem prázdný, může ho prodat (komu uzná za vhodné), může v něm sám bydlet nebo ho může pronajmout za libovolnou cenu, kterou si usmyslí.

Nájemce (druhá strana) si také vybírá. Tady je to moc drahé, tady to smrdí v chodbě, tady je to daleko od metra, tadyten pronajímatel má tetování a tři zlatý řetězy okolo krku – ten se mi nelíbí –, tadyta paní je moc hodná – tam se mi bude hezky bydlet.

Zkrátka na nájemní smlouvu (je to obchod) musí být dvě strany, co s ní dobrovolně souhlasí.

A s kým chce nebo nechce majitel nebo naopak nájemce uzavřít smlouvu – do toho nikomu nic není. Například když nějaký majitel nemovitosti nechce uzavírat smlouvu se zrzavými – co má být? Je to sice pitomec, ale je to JEHO byt. Sám se ochuzuje o řadu potenciálních seriózních nájemníků, no ale rozhodl se tak. Podobně někteří lidé nechtějí podnájemníky se psem, někteří nechtějí dva muže (protože se bojí, že nebudou uklízet a byt se poničí) nebo mají jiná omezení, ať už smysluplná, či méně.

Pokud trváte na tom, že budete jako nájemce mít v bytě tři bojové psy, musíte si najít majitele, který má pejsky rád a vůbec mu nevadí, a ne takového, který má ze psů panický strach nebo má v bytě nové parkety.

Pokud tedy nyní stát začíná nechutnými provokacemi útočit na právo na nakládání se svým majetkem, jedná se o plíživé znárodnění. Ten byt totiž už není tak úplně váš, když s ním nemůžete svobodně nakládat.

Například pokud máte kabát, můžete ho nosit nebo někomu dát nebo ho hodit do popelnice nebo si ho můžete nechat ve skříni nebo cokoli jiného. Pokud by stát vydal nařízení, že se kabáty smí nosit jen v úterý a ve čtvrtek, do popelnice se smí vyhodit po předložení potvrzení státního úřadu o neopravitelnosti kabátu a vážném opotřebení a darovat ho smíte jen potřebné osobě dle pořadníku krajského úřadu – pak ten kabát reálně nevlastníte. Asi se rozzuříte, odnesete ho na úřad, ať si ho tam sežerou třeba.

K čemu povedou takováto opatření s byty? Stačí se podívat do ne tak dávné historie. Byty nebudou. Fungující trh s nájmy se rozpadne. Lidé přestanou platit daně z pronájmu nemovitostí a začnou pronajímat byty jen známým a příbuzným načerno.

A k té diskriminaci: já osobně žádný byt k pronájmu nemám, ale kdybych měl – dovedu si představit, že řadě Romů bych ho pronajal, ale zrovna tak spoustě Romů bych ho prostě nepronajal. Co je na tom diskriminačního?

Nebo bude úřad paní Šabatové platit i provokatéry na druhé straně? Tedy fiktivní romský majitel bytu bude jako nabízet pronájem a vy, když dáte přednost jiné nabídce, budete mít popotahování, kde budete muset dokázat, že jste si jeho byt nepronajali z jiných objektivních důvodů než z etnické diskriminace?

Kde to jsme?? Tohle už přestává být legrace.