Článek
Oficiální období smutku za prince Philipa na vanuatském ostrově Tanna již začalo. „V příštích týdnech se budou vesničané pravidelně setkávat a vykonávat obřady za vévodu, který je vnímán jako potomek jednoho z mocných bohů, jenž žije v jejich horách,“ řekl antropolog Kirk Huffman.
„Pravděpodobně budou tančit rituální tance, uspořádají průvod a vystaví pamětní předměty vztahující se k princi Philipovi. Muži budou pít kavu, ceremoniální nápoj vyrobený z kořenů pepřovníku opojného,“ dodal.
I v malé vesničce vlaje britská vlajka. Nyní je svěšená na půl žerdi.
Podle novináře Dana McGarryho žijícího na Vanuatu vzpomínkové akce vyvrcholí „významným shromážděním“. „Bude vystaveno velké bohatství, což může znamenat batáty a kavu. A také vepře, protože ti jsou hlavním zdrojem proteinu. Očekávám, že na slavnost bude zabito množství prasat,“ uvedl.
Princ Philip byl uctíván ve vanuatských vesnicích Yakel a Yaohnanen po celé půlstoletí; v dobách největšího rozmachu mělo toto náboženské hnutí několik tisíc následovníků. Uctívání vévody z Edinburghu je spojováno s místní legendou, podle níž syn místního horského boha s bledou pletí opustí ostrov, aby si našel mocnou ženu v zámoří.
Philip k vesničanům vždy přistupoval s respektem
Podle antropologů začal být Philip s touto legendou spojován v 60. letech, kdy bylo Vanuatu anglicko-francouzskou kolonií známou jako Nové Hebridy.
V princi Philipovi viděli domorodci ztělesnění jejich legendy.
Vesničané tehdy pravděpodobně viděli princovy portréty vedle snímků královny na zdech koloniálních úřadů, než královský pár Nové Hebridy v roce 1974 navštívil. Později si princ Philip s domorodci z ostrova Tanna dopisoval. Poslal jim i fotografie, na nichž drží dřevěnou palici, kterou od nich dostal.
Královna odmítla převézt umírajícího Philipa do nemocnice. Byla s ním do poslední chvíle
Mimořádný zájem domorodců o Philipa se podle agentury Reuters projevoval každodenními modlitbami k princi, v nichž byl žádán, aby požehnal jejich úrodě banánů a sladkých brambor.
Ačkoli byl princ znám svou prostořekostí při setkáních s cizinci, vůči příslušníkům kmenů na ostrově Tanna, kteří dodnes žijí v džungli bez výdobytků moderní civilizace, se prý vždy choval s respektem.
