Článek
„Vždycky mě fascinovalo neobvyklé počasí a zvláštní atmosférické jevy,“ citovala Smithe agentura Caters TV. Skřítky, jak se rudým (někdy i modrým) nadoblačným bleskům říká, viděl na vlastní oči poprvé.
Nadoblačné blesky jsou elektrické výboje vznikající ve výškách padesáti až devadesáti kilometrů nad zemí. Na rozdíl od blesků normálních se však podobají spíše doutnavému světelnému výboji, jak jej známe třeba ze zářivky.
Vizuálně vytvářejí velice rozmanité tvary a právě podle nich jsou blesky děleny do tří kategorií: medúza, mrkev a sloupec. Toto dělení se ale s pokračujícím výzkumem začíná jevit jako nedostačující.
Zmínky o prapodivných světelných jevech nad bouřkovými mraky lze nalézt už v roce 1730, teorii o nich vypracoval už v roce 1925 nositel Nobelovy ceny Charles Thomson Rees Wilson. Protože však tyto jevy trvají velice krátce – právě pro svou nepolapitelnost byly nazvány skřítky – první vědecký videozáznam vznikl až v roce 1989, kdy už byla záznamová technika na dostatečně kvalitní úrovni.
Smith doufá, že by s ním díky jeho záběrům mohla navázat spolupráci některá z laboratoří, která se tímto fenoménem zabývá. „Ty úkazy jsou rychlé a pro vědu stále poměrně nové, každá informace by tak mohla přispět k dalšímu výzkumu,“ řekl Smith.