Článek
Pec uprostřed drakovských lesů má tvar hranolu, vysoká je asi 15 a široká 8 metrů. Na kratší straně má valeně klenutý vrchol. Naproti ní jsou pozůstatky vodního náhonu. Památka je unikátní tím, že z většiny podobných provozů, například podél toku řeky Ostravice v Beskydech, se dochovaly jen ostatní, vedlejší objekty. Pece byly po ukončení tavby s dřevěným uhlím zbořeny. Jen ta v Drakově zůstala. V provozu přitom byla zhruba jen 30 let.
Místostarosta Heřmanovic Hynek Sekanina (STAN) upozornil, že obec může mít jakékoliv plány, v případě památkově chráněné pece ale záleží hlavně na památkářích. „My jsme sepsali projekt, který spočívá v odstranění náletových dřevin na peci a zeleně v jejím okolí, aby památku zcela nepohltila. Dále provedeme sběr kamenů, které neustále vypadávají. Ty by se měly následně použít při obnově pece. A poslední část je, že zadáme studii na definitivní záchranu pece,“ nastínil s tím, že dosud se dělala vždy jen improvizovaná zajištění ojedinělé stavby staré více jak dvě století. „To už nechceme. Musíme ale zamezit tomu nejhoršímu, totální destrukci zbytků památky.“
Sekanina prozradil, že ještě před 10 lety se dalo do pece vlézt. Dnes je vchod zarostlý zelení, navíc stavba z kamenů je nestabilní a hrozí, že by mohla na případného odvážlivce spadnout. Na záchranu železářské pece přispěje téměř 400 tisíci Moravskoslezský kraj. Podle náměstka hejtmana pro kulturu a památkovou péči Lukáše Curyla (KDU-ČSL) je pec poslední stavbou, která připomíná kdysi proslulou sudetskou železářskou oblast. „Její aktuální stav je bohužel velmi tristní,“ přiznal.
Na kolik by mohla záchrana pece celkově přijít vedení obce odpověď nezná. Představu, jak by však mohla památka vypadat, ale starosta Jan Tomalský (STAN) má. „Nám by se líbilo, kdyby se zadní část pece nechala, jak je. Něco by se dozdilo, postavily by se opěrné sloupy a pec by byla ukryta pod střechou, nejlépe ze skla. A tak by to mohlo být desítky let,“ nastínil a zopakoval slova místostarosty, že rozhodovat však budou památkáři.