Článek
Mláďat berberských lvů, chovaných v počtu několika desítek kusů pouze v zoologických zahradách, se původně ve Dvoře Králové narodila trojice. Dva samci a samička. Jednoho ze samců ale museli zoologové v souladu s nekompromisními zákony přírody nechat krátce po narození utratit.
„Skupiny lvů bývají ve volné přírodě tvořeny jedním vůdčím samcem a několika samicemi, které odchovávají koťata. Jakmile mladí samci dospějí, odcházejí ze skupiny a zakládají si vlastní smečky, případně vyženou stávajícího vůdce skupiny. Chovat více samců pohromadě v rodinné skupině v zajetí je proto komplikované a my musíme chov z tohoto důvodu regulovat,“ vysvětluje vedoucí královédvorský zoolog Jaroslav Hyjánek.
Lvy chované v zajetí musejí chovatelé regulovat také z důvodu možného přemnožení, čímž předcházejí problémům s jejich umístěním v zoologických zahradách. „Jiným řešením by byla antikoncepce nebo kastrace. Jsme však toho názoru, že pro zvířata je mnohem přirozenější a prospěšnější se pářit a přivádět na svět nová mláďata,“ uzavírá Hyjánek.
Královédvorská koťata přísně chráněné šelmy, považované na největší poddruh lva, doposud sají mateřské mléko a jeví první náznaky zájmu o masitou stravu. Veškerá dnes pouze v zajetí chovaná populace lvů berberských pochází ze zvěřince marockého krále. Zvířata se dříve hojně vyskytovala v horách Tunisu, Alžíru a Maroka. Osudnou se jim stala lovci trofejí vyhledávaná hustá hříva a majestátní vzhled. Lvy berberské (atlaské), nazývané podle pohoří Atlas, chovají v Česku spolu se Dvorem Králové zoo v Olomouci, v Plzni, v Liberci a Hodoníně, kde však není povolena jejich reprodukce.