Vpředu válka, vzadu hody. Obyvatelé Británie nosili mullety už v době železné

Je těžké odhadnout, jak vypadali keltští obyvatelé Británie na počátku našeho letopočtu. Z té doby se dochovaly pouze strohé římské, leckdy zavádějící popisy a tehdejší hmotná kultura se příliš nezaměřovala na realistická vyobrazení.

I proto je soška objevená spolu s dalšími třemi stovkami předmětů v roce 2018 v hrabství Cambridheshire cenným nálezem. Po důkladném očištění a prozkoumání vědce zarazila na tehdejší britskou kulturu neobvyklá míra detailu. I proto se domnívají, že se autor sošky inspiroval v reálné podobě tehdejších obyvatel.

Soška pochází patrně z prvního století našeho letopočtu a experti se domnívají, že by mohla zobrazovat keltského boha plodnosti Cernnuna. Samotná existence tohoto božstva je však záhadou, existuje o něm velice málo informací a dochovaných pramenů.

Vědce však zaujal i vzhled muže, zejména jeho účes. O účesech obyvatel Británie se totiž pouze lakonicky zmiňuje Julius Caesar, když tehdejší Brity popisuje lidi, co si holí celé tělo krom hlavy a horních rtů. Historik Strabón pak britskou populaci popisuje jako převážně plavovlasou, jejíž účesy „se příliš neliší od koňské žíně“.

Soška ukazuje, že mezi Brity mohl být oblíbený účes, který se nyní nazývá mullet. Před pár desítkami let nesmírně populární účes, který u nás proslavil například Jaromír Jágr proslul mottem „Vpředu byznys, vzadu party“.

„Mullety přicházejí do módy a zase odcházejí. Jen to dokazuje, že se móda točí v cyklech. Jen se to neděje v desítkách let, ale možná i v tisíciletích,“ uvedla pro britský Telegraph archeoložka Shannon Hoganová z organizace National Trust.

Podle Hoganové samozřejmě nemůžeme s určitostí tvrdit, že byl tento účes populární mezi všemi obyvateli, nebo že šlo o lokální záležitost. Stejně tak ostatně nemůžeme s určitostí tvrdit, že soška měla předobraz v realitě. Indicie tomu však nasvědčují a soška je tak cenným vhledem do 1. století, kdy v Británii s příchodem římské říše končila doba železná.